Nespadá to sice, jak napsat knihu, když existují lidi, co jsou za korekturu knih placení, ale přijde mi to jako zajímavá věc k probrání, k čemuž mě inspirovaly dotazy wattpaďáků, zda bych se jim nepodívala na příběh a napsala jim svůj názor. Za tyto žádosti jsem moc vděčná, protože si tímto svoje znalosti trénuji.
Navíc tuto znalost po vás pořád vyžadují ve škole a slohovky mého bratra jsou odstrašujícím případem, jak by to nemělo vypadat, a moje rané příběhy jsou ještě větším strašákem (nehledě na to, že moje dětské písmo se nedá přečíst).
Čárky tam kde mají být aneb interpunkce
Psaní čárek patří mezi obtížné částí českého pravopisu. Pravidel je mnoho a nejsou vždy jednoduchá a srozumitelná. Na druhou stranu ona taková obyčejná čárka dokáže udělat divy, když na správném místě, nebo chybí vůbec.
Na velmi prostém příkladu bychom si ukázali, proč je interpunkce důležitá:
Pojďme jíst, děti.
Právě voláme na nějakou skupinu dětí, aby se šly najíst. Když ale čárku vynecháme, naprosto drastickým způsobem se nám změní význam té věty:
Pojďme jíst děti.
Berte to jako motivační větu k správnému psaní interpunkce.
A proč nezačít hned odstrašujícím případem, jak by to ROZHODNĚ nemělo vypadat? Tímto bych vám chtěla představit můj nedokončený příběh (o dvou kapitolách) Amy a dědečkova farma.
Normálním textem bude můj příběh tak, jak byl napsán mým asi tak osmiletým já
Text kurzívou budou poznámky mého "vyspělejšího" a "znalejšího" já
ČTEŠ
Bookway to Heaven (CZE)
RandomCesta do spisovatelského nebe. Tipy a rady, které se mi líbily, a přišlo mi skvělé je předat dále, nebo se podělit se zajímavými myšlenkami. Nevnímám to jako návod tipu krok 1, krok 2, ale jako zajímavé postřehy, na které jsem během psaní (nejenom p...
