Bookway to Heaven (CZE)

Narozeninový speciál aneb zážitky s Wattpadem

Dnes, 16. března, jsem měla to štěstí oslavit, že jsem zase o rok starší. 

Moc vám všem děkuji za vaši podporu a komentáře u všech mých příběhů. Ačkoliv teď moc nevydávám, stále jsem naživu, ale nemám moc na psaní čas a nějak nemám ani moc inspirace. Aktivní se snažím zůstat ve formě odpovídání na komentáře a zprávy, které mi přicházejí.

Taky se vám někdy stalo, že máte na Wattpadu nula oznámení a potom přijde moment, kdy se někdo rozhodne si přečíst všechny vaše příběhy a řádně je olajkovat?

Musím říct, že těchto chvílí jsem zažila několik a to v zajímavé časy. Ještě před karanténou jsme měli takhle jednou volnou hodinu ve škole a někdo mi zrovna hodnotil příběhy - buď měl daný člověk taky volnou hodinu, anebo se rozhodl místo dávání pozor ve škole číst moje příběhy - schválně jsem si našla kapitolu, u které daný člověk byl a snažila se část přečíst a olajkovat dřív než onen čtenář.

Nebo takhle jsem se jednou v šest ráno probudila, abych se připravila na cestu do školy, a ve zprávách jsem měla více jak 99 oznámení. Nějaký vášnivý čtenář se rozhodl vstát před čtvrtou hodinou ranní a začíst si číst moje příběhy.

Nejlepší na tom bylo, že jsem měla pro příchozí zprávy nastavené vibrace telefonu. Zařízení bylo velmi šikovné a po připojení k telefonu zavibroval nad každým novým oznámením z Wattpadu - telefon byl v tom stavu minimálně šest minut, než zaregistroval, že už žádná nová zpráva není a tím pádem nemá co oznamovat.

Jsem moc vděčná, že se vám moje příběhy líbí. Psaní mě bavilo už od mala, jak všichni víme, a díky mé kamarádce jsem se dostala k Wattpadu, kde jsem se rozhodla zveřejnit příběhy, které jsem si jinak psala pro sebe - v životě bych nečekala, že to bude mít nějaký úspěch. Zvlášť jsem nečekala, že se ty moje kecy budou opravdu někomu líbit.

Pamatuju si, že to bylo na basketbalovém soustředění - a přesně tak vypadalo i naše používání Wattpadu: týmová práce! Hledali jsme super příběhy a potom mezi sebou soutěžili, kdo danou knížku přečte rychleji, aby mohl spoilerovat příběh ostatním.

Jak jste se dostali k Wattpadu vy? Máte nějaké zajímavé historky z natáčení?

Mám tu vlastně další zážitky s Wattpadem... Narazila jsem na super příběh, který sice nebyl dokončený, ale moc a moc jsem se těšila na jeho dokončení. Potom jsem (asi o rok nebo jenom půl roku později) jela pracovat (před karanténou) jako vedoucí na táborech a potkala jsem úžasného, zajímavého a šíleného člověka, na kterého nenarazíte každý den. O rok později mi došlo, když jsem čistě z nudy projížděla profily autorů mých oblíbených příběhů, že jde o jednu a tu samou osobu. Takhle jsme zjistily, že rády čteme Harry Potter fanfikce a taky je píšeme. Navíc jsem se o prázdninách připojila k jejímu týmu vedoucích na Harry Potter táboře.

Máte podobný zážitek, že jste četli příběhy někoho, koho jste potom potkali v reálu?

Na táborech byla holčina, co si myslela, že jsem nějaká slavná youtuberka, takže z toho neuvěřitelně šílela. Vyprávěla mi o jejích nejoblíbenějších videích a streamech - měla v plánu o tom informovat kamarádky, což jsem stihla zarazit, protože youtube opravdu nedělám. Její výraz v očích jen tak z hlavy nedostanu.

A asi poslední zážitek s wattpadem, co mě napadá, byl s holčinou, která mi z celého srdce upřímně řekla, že jsem na Wattpadu slavná, když se dívala na počet shlédnutí a hodnocení, což mě potěšilo a překvapilo zároveň, jelikož se mi ta čísla nezdají nijak bombastická - i to ji ale nezastavilo, aby se ze mě po celý týden snažila dostat recept na úspěch na Wattpadu.

Aktualizace k roku 2023:

Moje neaktivita stále pokračuje, ale podpora čtenářů mi zůstává. 

Přemýšlím o přepsání příběhů do angličtiny, jelikož se mi ozvali i čtenáři, kteří česky neumí a chudáci k tomu používali překladač. Co myslíte vy?