Jako správná asi sedmiletá autorka jsem si vybrala celý sešit na napsání mého příběhu a ten polepila obrázky koní, co jsem viděla v knížkách. Škoda jen, že jsem v té době neuměla pořádně používat moderní přístroje, protože ty obrázky jsou jednak černobíle a navíc natolik tmavým odstínem, že vidíte jenom náznaky nějakého čtyřnohého zvířete.
Ihned úvodní stránka je nadpis zabírající celý prostor... a také samozřejmě můj podpis, kdybych náhodou zapomněla, jak se píše moje jméno.
Amy a DědečKova Farma (To velké "K" tam moje sedmileté já opravdu napsalo, protože svojí velikostí překonává všechna písmenka okolo)
ObSACH: (Musíte ocenit, že jsem věnovala celou stránku obsahu, abych věděla, jak se jednotlivé kapitoly jmenují)
Následuje konečně první kapitola s názvem:
Začátek před začátkem (Neboli Prolog, ale to moje sedmileté já ještě neznalo tenhle pojem).
AMY (Jméno hlavní postavy je přes půl strany)
17 ti letá studentka (17ti ani 17 ti letá patří mezi perličky špatného psaní, protože se ani jedna z variant nepíše) Františkovy odborné školy (Mám dojem, že to měla být narážka na Karlovu univerzitu).
Brigádnice v obchodu s jezdeckými potřebami.
Výborná jezdkyně na koni.
Skvělá studentka na škole a možná za chvíly (chvíli) nejoblíbenější holka (Mám dojem, že tyhle věci nikdy nešly moc dohromady), ale prozatím nemá kluka. (WTF?)
Žije v rodinném domě s matkou a bratrem (čárka) který jí leze na nervi (nervy).
Také chodí na nejblížší ranž (Ano, čtete správně, ranž... anebo to byl ranř? Buď tak či tak to "č" tam stoprocentně nebylo) jezdit na koni, má tu (tam) dokonce svého nejoblíbenějšího koně Sebasti-ana (zbytek jména se mému sedmiletému já nevešlo na konec řádku, ale musím uznat, že pomlčka zabírala tolik místa, kam by se ta tři písmena vešla bez problémů).
Má ráda svého dědu, kterého neviděla od svých 7 let, protože jí napsal (čárka) že si založil farmu a to hodně daleko a (Až moc a, a, a, a za sebou) na tu farmu by se chtěla Amy jednou podívat.
Jako já nevidět někoho celých deset let, asi bych si na něj sotva pamatovala, zvlášť, když tady jde o období od 7 let do 17 let.
Toto byl prosím Začátek před začátkem... Následuje Kapitola 1 - Mejdan
"Tak zítra (čárka) Amy". (Tečka před uvozovky!) "Jo, tak zase zítra (čárka) Emily". (Tečka před uvozovky!) Řekla Amy (V tom případě místo tečky tam má být čárka a malé "ř".)
Dozvídáme se, že Amy právě vede rozhovor s nějakou Emily a naprosto mé sedmileté já ignoruje nějaké oddělování promluv. Nehledě na to, že o Emily se, zdá se, už asi vícero informací nedozvíme... Pardon, že vám větu vrátím, ale zrovna v tomhle případě jde o nezapomenutelnou větu, u které jsem se rozbrečela smíchy :-)
Řekla Amy a úsměvem zavřela dveře obchodu s jezdeckýma potřebama.
Taky úsměvem zavíráte dveře?
ČTEŠ
Bookway to Heaven (CZE)
RandomCesta do spisovatelského nebe. Tipy a rady, které se mi líbily, a přišlo mi skvělé je předat dále, nebo se podělit se zajímavými myšlenkami. Nevnímám to jako návod tipu krok 1, krok 2, ale jako zajímavé postřehy, na které jsem během psaní (nejenom p...