2

98 1 2
                                    

7:00

Zazvonil mi budík a já jsem ho vzteky málem rozbila. Vstala jsem a šla do sprchy a pak si na sebe vzala nove oblečení

 Vstala jsem a šla do sprchy a pak si na sebe vzala nove oblečení

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
















Když jsem byla konečně připravena bylo asi 8:30 "Tak co už můžeme jít? " lekla jsem se a rychle se otočila abych našla zdroj mého vyděšení "Ty jsi úplný debil! Problémy se srdcem ti nic neříkáji?! " zařvala jsem na něj "Promiň já nevěděl že budeš tak hysterčit... " řekne a otočí se k odchodu " POČKEJ!... Už můžu." řeknu, vezmu si mobil a jdu za ním. Ano mám problémy se srdcem už od 8 let.. Proto beru prášky 2x denně bohužel jsem včera zapomněla a taky jsem asi půl dne spala tak že... Došli jsme dolů a čekaly na ostatní "Vidíš Grace mají pokoj v posledním patře a i tak jsou tady dřív.. " řekne Dylan a usměje se "Vlastně jsem si myslel že ji tady nechám ale kdo by ji to tu ukázal.. " hned jak to Thomas řekl tak jsem na něj hodila vražedny pohled "Kde je Cody? " všimla jsem si že jak Dylan vyslovil Codyho tak se Grace usmála "Tady jsem šel jsem ještě nahoru pro klíčky... jo a slyšeli jste tu novinku? " řekl Cody který právě vyšel z výtahu "Za pár dní se stěhujeme z hotelu do domku poblíž studia... přesněji zítra " ach jo zase si budu muset balit věci... Šly jsme ven a tam na nás čekalo 7-mi místní auto "Kde je řidič? " zeptal se Dylan a koukl na Codyho "Koukáš na něj.. " usměje se a nastoupí do auta. Bez váhání jsme ho následovali a po chvíli se auto rozjelo a jeli jsme směrem k studiu...

9:30

Cesta je docela dlouhá asi by bylo vážně lepší kdybychom bydleli blíž. Po chvíli přemýšlení jsem viděla otevírajíci se bránu do které jsme po malé chvíli vjely... Tady je to velké no ty vole.. všude jsou malá a velká studia od 1-20 zajímalo by mě v jakém budeme my...okolo nás chodí lidi v prevlecich. Je to jako ve snu vždycky jsem si přála něco takového zažít "Tak jo už jsme tady.. " zastaví před studiem a my vystoupíme z auta "Si děláš srandu holka ty na ty šestky máš vážně štěstí.. " řekne Thomas a začne se smát... ano studio mělo velké číslo šest namalované na boku.... Štěstí nebo smůlu? Uvidíme. Uvnitř to bylo úžasné všude připravené kamery, jídlo a pití a salon kde nás mají upravovat... nádhera "Jsi v pořádku? " otočím se na Grace která na mě mluví "jo...jasny..." vyjde že mě "Tady jste... tak pojď Danielo už sis doufám přečetla scénář nebo aspoň víš o čem je ze ano? " zeptal se mě milí postarší pan... asi režisér.. "Ano pane.. " nevěděla jsem jak mu mám říkat... "Říkej mi Dean.. pojď musíme tě připravit na první scénku.. " řekne a ukáže k dvoum holkám a ke salonku. Šla jsem  za nima "Ahoj tak co těšíš se na tvoji první scénku? " zeptá se mě mladá blondýna "Jo já jsem Emily a tohle je moje matka Maggie.. " ukáže na postarší paní "Ráda vás poznávám.. a ano těším se.. " řekla jsem a usmála se. Začaly mi něco dělat s vlasy... Moje krásné vlásky... jsem závislá na svoje vlasy..

TBS - Štěstí Kde žijí příběhy. Začni objevovat