4. část

197 22 4
                                    

POHLED DOMINIKA

Když vyprávěl tak se jeho pohled upíral někam do neznáma. Celé jsem si to přehrával jako kdyby jsem byl na jeho místě. Nemohl jsem uvěřit že někomu tak veselému a dokonalému se mohla stát taková hrůza. Věděl jsem co všechno by se mohlo stát kdyby to nestihl a taky kdyby mě nezachránil ve Stromovce. 

"Je mi líto že jsem ti nevěřil. Promiň" držel jsem se ho asi dvě minuty kolem krku s hlavou zabořenou na jeho rameni a trochu jsem brečel. Celou dobu mě hladil po vlasech.

"To nic. Měl by sis odpočinout" řekl a já jsem přikývl. Byl jsem hodně unavený, protože jsem celé tři měsíce pořádně nespal, ale myslel jsem na Matyho. 

Maty se ke mě naklonil a políbil mě. Zavřel jsem oči a užíval si to jako by to mělo být naposledy. Po chvíli se odtáhl, otočil se, vyšel ze dveří a zavřel sebou.

Lehl jsem si a pořádně jsem se zamotal do peřiny. Hned po chvíli jsem usnul.

=====

Když jsem se probudil z klidného spánku tak jsem ještě chvíli polehával, ale pak jsem se prudce zvedl.

Zamotala se mi hlava a projela mi jí ostrá bolest. Trochu jsem zaskučel a sedl jsem si zpátky na postel.

Maty to zřejmě slyšel a tak vešel do pokoje a koukl se na mě.

"Dobré ráno Šípkový dejzříku" řekla usmál se. Vrhl jsem na něj varovný pohlaď a tak nahodil neutrální obličej.

"Mohl by jsi mi laskavě, místo toho aby sis ze mě dělal prdel, podat nějaké prášky na srazení horečky?" řekl jsem spíš jako větu rozkazovací než tázací a tak se s posledním úšklebkem otočil a šel do koupelny.

Lehl jsem si s výdechem zpět do postele. V hlavě jsem si zrychleně přehrával celý včerejšek. Matyho výpověď, záchranu, polibky které byly jako ten první. Dokonalé.

"Tady je ibalgin a voda" řekl a oboje mi podal.

"Díky" řekl jsem a oboje jsem do sebe kopl. Trochu jsem se otřásl. Já tak nenávidím léky.

"Hele koukal jsem se na program a dávají Shreka. Já osobně už jsem ho docela dlouho neviděl, tak co kdyby jsme se na něj podívali?" zeptal se a já o tom chvíli přemýšlel. Dospěl jsem k závěru že má také neuškodí.

"Tak jo. Ale možná kvůli tomu ibalginu usnu tak se kdyžtak nediv" trochu se zasmál a pomohl mi vztát. Došli jsme na sedačku a já si lehnul tak že jsem zabral celou sedačku.

"Ale notaaak" postěžoval si Maty a já se ušklíbl.

"Sedni si dozadu a dej si na sebe moje nohy" zakroutí hlavou.

"Co takhle hlavu?" zeptal se a já jsem s úsměvem na rtech přikývl. Nadzvedl mojí hlavu a položil si jí na nohy. Zapnul televizi a na mě asi po čtvrt hodině dolehl zpolknutý ibalginu a usnul jsem.

=====

Ahojky :3

Tak jsem vám tu zplodila další kapitolu. Jsem to pro další době nějaká oddechová ta příští bude taky taková, ale potom už se rozjede hlavní děj tohohle dílu.

Omlouvám se za gramatické a pravopisné chyby

Díky za podporu

Akfozik

UwU

Já nevím... (DejTTem)Kde žijí příběhy. Začni objevovat