Odsouzení (snamione)❤️

7.kapitola-Profesorův dům

Severus podal Hermioně pět ampulek s lektvary, připravil podnos s čajem a sušenkami. Vydal se směr k lůžku a uviděl mladou, kudrnatou dívku,jak klidně oddechuje. Popošel blíže, položil podnos na stolek a sedl si na židli vedle postele. ,Neuvěřitelné,řeknu že udělám čaj a Hermionka si v klidu usne,ale stojí to za tento pohled.' Opět zariskoval,když ji jemně třemi prsty pohladil po její narůžovělé tváři. Trochu se zavrtěla a pokračovala na výletě ve svých snech.

OOOOOO

Po dvacetipěti minutách se rozhodl,že ji opět probudí. Začal tedy jemně a přívětivě. ,,Slečno Grangerová vstávat-" Nic. ,,-mozkomor!!!!" Taky nic. ,,-umírám Hermiono pomoc!!!!" Dodal trochu dramatického podtónu a vážného výrazu,opět nic. Povzdechl si a zkusil to poslední co ho napadlo. ,, Hoří škola!!!!" Okamžitě se posadila a začala se ohlížet kolem sebe, zda-li neuvidí celou místnost v plamenech. Jediné co uviděla byl hihňající se profesor v černém hábitu. ,,Heleďte nechte si toho já se Vám taky nesměji za vaše netopýří chování." Řekla poněkud popuzeně. Pouze se uchechtl a nabídl jí čaj. Jen souhlasně přikývla a přijala nabízený nápoj. ,,No až dopijeme čaj,tak se přemístíme ke mně na sídlo a zítra bychom mohli vyzkoušet nějaké vaše "schopnosti" smým-li to takto nazývat?" Hermiona jen zamýšleně pokývala hlavou a řekla. ,,J-je to nutné? Opravdu neexistuje nějaké kouzlo,nebo lektvar,který by mne zbavil všech těch vlastností?" Tušila ,že pozitivní odpovědi se jí nedostane, a proto jen sklopila zrak a trochu neslyšně a zklamaně se rozplakala. Zvedl se ze židle přistoupil blíže a sedl si na okraj postele. Chvíli váhal,ale nakonec si sedící dívku kousek od něj přivinul do objetí a vískal ji v těch jejích hustých kadeří. ,,Šššš....to nic bude to dobré uvidíte." Snažil se ji uklidnit,vyšlo mu to a Hermiona se trochu uklidnila. ,,Mo-mohla b-bych jít na vyučování prosím aspoň dnes?" Severus se zamyslel byl si jist,že to není dobrý nápad,ale nechtěl ji odepřít aspoň trochu radosti. ,, Nuže dobrá,ale hned potom vyrazíme." Jen souhlasně přikývla, pevně ho objala a vlepila mu školáckou pusu na tvář. Když si uvědomila svůj čin zrudla jako rajče, na sucho polkla a řekla. ,,Ehm j-já omlouvám se." Sklopila nestydatě zrak a čekala na příchozí dávku urážek. Byl v rozpacích až po uši. ,Seber se chlape, zatraceně co jí mám říct,nemůžu jen tak říct jo to je v pořádku já tě miluju.....' Po chvíli co byl ztracen ve svých myšlenkách si všiml,že dívka naproti začíná být víc a víc nervózní. Odkašlal si. ,,No doufám,že tohle se už nebude opakovat,nejsem na tyto emocionální výjevy zvyklý." Řekl trochu důrazně. Hermiona pořád koukala do prázdna a ,tak ji dvěma prsty chytl za bradu a naklonil její hlavu k němu,čímž ji donutil vzhlédnout. Pohotově odtáhl ruku. ,,Měla by jste už jít na hodinu." Řečeno s neúmyslným smutkem v hlase. Hbitě se zvedl a vyplul z ošetřovny rychlostí světla.

HERMIONA

,,Tak to bylo divné..." Nevědomky si sáhla na místo jeho dotyku a usmála se. Líně se zvedla a šla na hodinu LEKTVARŮ....... ,,Ale to snad ne, hned první hodinu s ním,proč musí zrovna dnes být Křiklan nemocný." Trochu ztrápeně si povzdechla a vydala se vstříc sklepení.

Přišla do třídy a jediné místo bylo ve předu před katedrou. ,To si snad děláte Merlinovu zadnici nebo co?!' Šla uličkou k lavici a stejně se ohlížela jestli neuvidí nějaké místo v zadu. Vzdala to sedla si dopředu, vytáhla učebnice a čekala na vyučujícího.

OOOOOO

Dveře se rozlétly a z nich do třídy vplul profesor Snape. Všichni leknutím nadskočili, až na nejednu dívku vepředu. ,,Dnes si zapíšete a nastudujete výrobu Vlkodlačího lektvaru,postup máte na tabuli, opište a pusťte se do studování." Koukali na něj jak na zjevení,ač nechápal proč tomu tak bylo. Už mu to asi došlo neměl ten svůj sarkastický a nepříjemný hlas jako vždy. ,,Co čumíte do práce!!!" Tím si to opět vynahradil.......