Mých 53 Tváří

7. Romeo a Julie

8.-14. 2. 2021 7. týden

Moderní pojetí Romea a Julie od Williama Shakespeara (200, er)

Ten den byl hotový blázinec. Hlasitá hudba. Všude ožralí a hlavně hodně uřvaní lidé. Bratránek byl debil, pokud si myslel, že se informace o párty u Capuletů nerozkřikne.
"Kolik si sakra pozval těch lidí, Tybe?!"
"Klídek, Jules."
Ještě, že aspoň on měl vše u prdele.
"Jak se mám asi uklidnit, když po mém rodinném sídle řádí banda ožralých puberťáků, které ani neznám?"
"Hele, víš co? Na, dej si panáka. Dneska je tvůj večer."
"Díky. Jestli to rodiče zjistí, tak možná i poslední."
Kdyby jen věděla, že to neskončí jen u pár panáků...

***

"Bavíš se?"
Ten sexy muž s přitažlivým italským přízvukem se tam prostě musel objevit.
"Jo. Ještě nikdy jsem se necítila tak naživu."
"A chceš poznat ještě něco nového?"
"Já vlastně-"
A ona mu prostě musela propadnout.

***

"...To se nestalo."
Omlouvte ji, byla docela na mol.
"Myslíš to, že jsme se spolu vyspali?"
"Byla to nehoda!"
Zapírání.
"Ahaa, takže ty jsi mě nehodou začala líbat a úplnou náhodou nehodou jsme skončili nazí v tvém pokoji."
Začal se ozývat alkohol.
"Prosím tě, radši už mlč."
"Dobře, ale jestli chceš. Já bych si ty nehody klidně i zopakoval."
Spala s ním jen jednou. Její poprvé. A už věděla, že toho nelituje.
"Hele, kolik ti vlastně je. Dvacet pět?"
"Dvacet čtyři. Dobrý odhad."
"Oh bože, rodiče mě zabijí."
Zlato, nemáš ani tušení, jak jsi blízko pravdě.