Sny a noční můry

Následuj svoje srdce zlato

"Potřebuje ošetřit" promluvil jsem znovu když mi došlo že je moje máma v šoku a nevyjde z ni ani slovo.

"Pojďte dovnitř.. Dane!!" Odpověděla mi a zařvala na celý dům jméno mého mladšího bratra.

Položil jsem Kristýnu na gauč a nechal mamku dělat její práci, mamka ještě stihla pověřit Dana k tomu aby malou šel zabavit.
 
Už chudák viděla dost.

Seděl jsem hodinu naproti ní a pozoroval její tvář, bylo ticho z Kristýni nevyšel ani hlásek. Vždycky jen zkřivila tvář, nechtěla dávat najevo jak moc to bolí.

"Hotovo, řezné rány jsem zašila, ještě na ně přinesu nějakou mast" řekla moje máma Kristýně, usmála se na ni a odešla do druhého patra domu pro tu mast.

Bylo mi jasný že hned jak přijde dolu začnou z ni padat otázky, jenže já zatím ani nevěděl jaký odpovědi ji na otázky dát.

Zvedl jsem se z místa z kterého jsem se hodinu nehnul a sedl si vedle Kristýni, jednu svou ruku jsem položil na její stehno a druhou na její tvář.
Svoje čelo jsem opřel o to její a s mými rty blízko u těch jejich jsem začal šeptat.

"Už je dobře.. jsi v bezpečí" zašeptal jsem ji do rtů a krátce je na ně políbil, pocit že nás někdo pozoruje stoupal.

Otočil jsem svůj pohled ke dveřím, samozřejmě ve dveřích můj bratříček na rukou měl malou a za nimi stála máma.

Fuck.

"Maminko.. už jsi v pořádku ?" Rozběhla se z Danovo náruče rovnou mezi nás.

"Ano..už je všechno dobrý broučku" Promluvila Kristýna k malé a líbla ji na čelo.

"Strejda je hrdina" řekla malá s úsměvem a skočila mi do náruči a vší její sílou mě objala.Neměkni ne neměkni !! Vždyť je to jen dítě, to sice jo Dominiku ale je to dítě na kterém ti záleží promluvil anděl na mém právem rameni. No ty vole ty si mi tu taky chyběl.

"Vedle je oběd měli by jste se jít obě najíst, a s tebou potřebuji mluvit" řekla máma s úsměvem a klidnou tváři a odešla ven na terasu.

"Pojďte je tam svíčková" slyšel jsem vykřiknou ještě Dana na holky než jsem za sebou zatáhl dveře.

"Co se stalo ? Kdo ji tohle provedl ?" Šílela krapet mamka, chápu přitáhl jsem ji domu holku kterou nezná totálně zmlácenou.

"Její přítel ji zbyl..zase, když odešel malá mi zavolala s tím co se stalo a že mám ihned přijít. Když jsem přišel a viděl v jakým je stavu a co ji provedl napadlo mě jedině to že ji odvezu sem" řekl jsem mamce skoro cely příběh, bylo mi jasné že se bude ptát dál.

"Pane bože, tohle musíme nahlásit vždyť.." snažila se mluvit dal ale já ji přerušil.

"Já vím, tohle je ale na ni.. pochybuji že ho bude chtít nahlásit"řekl jsem mamce zklamaně, proč mě bolí na hrudníku ? Kurva co se semnou děje ?!

"Následuj svoje srdce zlato" Řekla mamka s úsměvem a chytla mě za ruku kterou jsem měl položenou přímo na srdci.

A odešla z terasy dovnitř do domu, a mě tam nechala se zamotanou hlavou a bolavým srdcem.