Sny a noční můry

Dobrý oběd

Když po chvíli křik na chodbě utichnul, malá začala vykukovat z pod stolu a čekala na signál jestli muže vylézt.

Jakoby přes ty zavřené dveře šlo zjistit že se nachází zrovna tady.

"Já..už budu..muset..jít"Sypala ze sebe, rozběhla se ze dveří pryč. Mouku pro kterou přišla zapomněla na stole.

Zvedl jsem se tedy z gauče vzal mouku a vydal se ze svého bytu pryč, díky bohu ten frajer kterého se ta malá tak bála zrovna odcházel ze dveří bytu kde bydlí i ty dvě.

Když jsem viděl že je v nedohlednu rozešel jsem se ke dveřím a zazvonil jsem na být číslo 7.

"Ahoj..?"pozdravila mě nervózně blondýnka, měl bych zjistit jméno co?

"Ahoj..Viky si u mě něco zapomněla"řekl jsem se smíchem, začala se taky smát a kouknula se za sebe.

"Ty malá potvůrko..ty ty palačinky vážně chceš co?"promluvila odhadem na malou.

"Dáš si s námi Dominiku?"vyklouzla z ničeho nic zpoza dveří a začala se na mě culit, že by si mě to dítě tak rychle oblíbilo?

Chtěl jsem vědět víc, bylo to jako bych zahodil veškeré myšlení s zajímalo mě jen to co se v této rodině děje.

Během připraví palačinek bylo ticho, malá snědla asi 10 palačinek. Řekne mi někdo jak se to do toho dítěte vešlo?

"Jdu si hrát"Obeznámila nás a byla fuč.

"Takže..Dominiku..co rád děláš ?"zeptala se stydlivě a u toho si rukou podepřela hlavu.

"Hudbu"moje odpověď byla jasná.

"A mohl bych se zeptat jak se moje nová sousedka jmenuje ?"Zeptal jsem se s lišáckým úsměvem, vypadala jako neviňátko ale její oči říkali že to není úplně pravda.

"Jsem Kristýna"Představila se mi, konečně vím jak se tato kráska jmenuje.

"No nic..já už nebudu rušit, děkuji za oběd. A někdy se stav na víno sousedko"řekl jsem a u poslední věty jsem na ni mrkl.

Kdo ví jak by to dopadlo kdyby na to víno nepřišla.