Z pohledu Liamam
Musel jsem na ni myslet. A to porad. Nemuzu si pomoc. Ty jeji oci,..jsou tak nadherny! A ten jeji hlas. Uz je to tyden a ja ji jeste nenasel. Na zadna divce jsem nevydel ten muj naramek. Copak nechodi na stejnou skolu? Nebo odesla? proc ze jsem z One Direction??
Ale stejnak jedno mi nejde do hlavy. Laura! Ty jeji oci jsou uplne stejne! Ne to se mi jenom zda,..Laura by mi to urcite rekla!Ne to proste neni ona. Uz jakym zpusobem na me mluvila ta divka. Nebyla stydliva zatim co Laura je!
"Sakra musis tu holku Liame pustit s hlavy!" sedl si vedle me Niall
"Nemohu Nialle,..nejde to!" rekl jsem ji a napil se sveho vina
"Musis! copak se newidis,.. zacinas pit,..a porad o ni myslis" rekl mi Niall a vzal mi flasku toho dobreho vina
"Ale no tak Nialle,..nezacinam pit,..jen jsem si dneska otevrel ze si dam 2 sklenicky a pujdu spat" rekl jsem mu a vzal jsem si to vino spatky. Dopil jsem sklenku a nalil jsem si druhou. Pak jsem svoji flasku vina vratil zpatky Niallovy.
"Ona te zabiji! Ani se nesoustredis! Ve studiu zapominas pomalu i slova k pisni a vsimly si toho i kluci" rekl Niall
"Ja wim,..ale nemuzu si pomoct!Ta holka je necim vyjimecna! Ale nerekne mi kdo je. Proc?" nechapal jsem a upil sveho vina.
" Ach Liame tak rad bych ti pomohl ale newim jak" rekl Niall a chytl me za rameno.Usmal jsem se na neho. On sam mi rozumi.Vi jaky to je milovat divku kterou nemuze mit. Sam si tim prosel rok temu. Uz je to ale zanim a ja jsem mu byl oporou jako on je ted me.
"Musim si neco zaridit Nialle,..dneska me necekejte,..dojdu pozdeji." usmal jsem se na neho,..vzal jsem si svoji mikinu a odesel z domu.
Musim jit! Musim ji videt,..Musim vydet ty jeji oci. Je to mozne ze bych se zamiloval do dvou divek najednou? Newim ale nohy me tahli na univerzitu. Musim mluvit s Laurou. Musim se ji na neco zeptat. Musim vedet jestli by mi rekla kdyby to byla ona. Jestli by me nenechala trapit.
Z Pohledu Laury
Z Perri jsme si dneska rozhodli uklidit na pokoji. Da nam to docela zabrat,..cely tyden jsme na to kaslaly. Ano uz to ubehlo tyden. Od te doby kdy jsem byla na tom plese a tancila s Liamem. Ten jeho dotek,ty oci,..porad na neho musim myslet. Z meho premysleni me ale vytrhne Perri
"Lauro co to je?" drzi v ruce naramek s L ktery mi dal Liam.Rychle jsem ji ho vzala.A schovala jsem ho na jine misto.
"To nic jen obycejny naramek" rekla jsem ji
"Tak proc ho schovavas?" zeptala se me a podivala se na me.Ach nedokazu ji lhat
"Protoze ho Liam nesmi najit! nesmi to zjistit" odpovedela jsem ji
"Pane Boze,..to si byla ty? ta ktera mu pomatla hlavu" podivala se na me Perri
"Nepomatla jsem mu hlavu! A prosiim nerije to nikomu ani Zaynovy! Nechci aby to Liam vedel prosiim"
"Dobre dobre,..Ale mela by si to Liamovy ale rict" rekla mi a ukazala na me prstem
"Co by si mi mohla rict Lauro?" otocila jsem se a uvidila jsem Liama v nasem pokoji. Co tu dela? Paneboze snad to neslysel cely.
"Ale Ni-iic" rekla jsem a otocila jsem se k nemu.
"Nechas nas prosiim Perri?" podival se na ni a Perri jen prikyvla a odchazela z pokoje.
"Co by si mi mela rict Lauro?" otocil si me k sobe a podival se na me
"Ach Liame vubec nic,..jen to ze jsem se rozhodla nasi praci trochu pozmenit,.." vymyslela jsem si prvni hloupost ktera me napadla
" Dobre dobre,.." pustil me Liamem.
"Dekuji ze me chapes" usmala jsem se na neho
"Vlastne Lauro ani ne! Ale neco ti powim" rekl a chytl me za zapesti kdyz jsem chtela okolo neho projit.Tim si me pritahl k sobe.
"Jestli zjistim ze si mi lhala tak si me neprej! A za druhe powezmi proc se me vyhybas?" zeptal se a snazil se me podivat do oci ale ja jsem uhybala pohledem
"Ale Liamem ja se ti nevyhybam" odpovedela jsem
"Vazne? neprijde mi to tak" rekl a pustil moji ruku
"To si jenom neco namyslis Liamem" usmala jsem na neho
"Powez mi Lauro jak je mozny ze mas stejny oci jako ona!" udelal rychle kroky a otocil si me k sobe. Prstem mi zvedl bradu. A Donutil me abych se mu do tech oci podivala
"Ach Liame vis kolik divek ma stejne oci jako ja??" otazala jsem se ho.
"To mas pravdu,.promin" pustil me ale pohled dal na me upiral. Rozhlizel se po pokoji. Docela me to znervoznovalo.
Stala jsem tam a jenom jsem ho v tichosti pozorovala. Jsem nervozni,..co kdyz to najde! Co kdyz najde tu masku! Paneboze vzdyt ja ji nechala na okne!Zacala jsem byt stale nervozni.Sledovala jsem moje nohy a hraly s prsty na ruce. Pohled jsem radeji uprela na podlahu.Abych se na neho nemusela divat. Paneboze prosiim at uz odejde! Jsem tam nervozni! Nemuze to zjistit. Ja to nechci!
"Kde si to vzala?" ozval se najednou. Jeho hlas byl docela vysoky. Paneboze ty si ale blba! Nasel tu masku! Paneboze,..co ja mu ale ted jenom reknu.
