<𝙥𝙧𝙞𝙨𝙤𝙣> [𝙬𝙤𝙤𝙨𝙖𝙣]

{ part 6 }

[ den odletu na Jeju ostrovy ]
-Woo POV-

Konečně. Dneska odlétáme na Jeju ostrovy, nemůžu se dočkat. Já a San jsme si na poslední chvíli balili kufry.
Nim moc kromě oblečení a nabíječek jsem si nebral. Bylo kolem 8:00 a odlétají jsme v 13:00 Měli jsme dost času a neměli co dělat, tak jsme pozvali kluky. Napsali jsme jim a za
chvíli tu už byli.

Y: Dobré ránko !!
YS: Dobré
W: Kde je Mingi ?
JH: Ještě spí, přijde později
S: Dobře. Snídali jste ? Můžu vám něco udělat...
HJ: Asi ne, ale díky.
W: Já si dám Sanie

San se na mě usmál.

Y: Jediný na koho se nejmíň těším je Jae. Nechápu proč s námi musí
jéct i béčko...
W: Kdo je Jae ?
HJ: No...Je to hajzl. Nasnášíme se navzájem. Kdybys ho znal tak to pochopíš. Každého šikanuje
a zesměšňuje.
S: Radči se od něj drž dál Youngie. A tady máš tousty.
W: Jo budu...A děkujuu

V tu chvíli přišel Mingi

M: Dobré ráno soudruzi !! Nepřišel jsem snad o nic.
YS: Jop. O nic soudruhu...
Zasmál jsem se.

Povídali jsme si ještě hodinu a v 9:00 jsme měli být před školou, tak jsme šli.

[ před školou ]
Už tady byla skoro celá naše třída a béčko. Celkem nás bylo asi 40.
Když se už všichni sešli, přišel učitel.

UČ: Tak doufám že už tady jsou všichni. Všichni se budete držet pokynů které jste si měli doma přečíst.

Mluvil ještě dlouho. Až konečně řekl že jedem na letiště. Na letišti jsme prošli všemi kontrolami a přešli do zóny kde už se jenom čeká kdy nám oznámí, že můžeme do letadla.
Opřel jsem si hlavu o Sana, byl jsem docela unavený a nikam jinam se nešlo opřít.
Když najednou šel proti nám Jae.

J: Ale Ale !! Že by jsme tady měli dvě buzničky ??

Dal jsem hlavu ze Sanova ramena a vykuleně koukal na Jae.

S: Jae přestaň !!
J: Nic nedělám.
S: Přestaň všechny buzerovat !!
J: Já že buzeruju ? Chceš přes hubu ?
W: Sane přestaň. Nestojí mu to za to.
J: No ovšem, tvůj drahý se tě bude zastávat. Aww jak sladké...

San vypadal na to že ho chce zmlátit.

S: Hajzle jeden !! To uvidíš !!

San už mu malém jednu vrazil ale naštěstí ho Hongjoong zastavil.

HJ: Sane fakt přestaň. Jsme na letišti...
S: Fajn...ale stejně mu to oplatim.

Jae radči odešel a San si znova sednul vedle mě.

W: Sane to jsi nemusel dělat...
S: Řekl nám buzny !! To to mám snad nechat jen tak ?
W: To zase ne. Ale nemuselo to dojít tak daleko...mohlo se to vyřešit v klidu.
S: Máš pravdu...promiň Woo.
W: Nemusíš se omlouvat. Byla to moje chyba, kdybych se o tebe neopřel tak mu je to jedno...
S: Woo !! To není tvoje chyba !!  Ten hajzl tohle říká každému...

Položil znovu mojí hlavu na jeho rameno.

Už to začíná. Když si Jae myslí že jsme podle něho buzny, tak to brzo bude vědět celá škola...

Skoro jsem usnul dokud do mě San nestrčil.

S: Youngie, už máme jít do letadla
W: Jojo už jdu

Vzal jsem si batoh a šli jsme do letadla.
Sedl jsem si k okénku a San vedle mě.
Objednali jsme si něco k pití. Já si pouštěl film a Sanie poslouchal písničky.
Je to dlouho co jsem byl v letadle. Snažil jsem se přestat myslet o tom co řekl Jae. Teď jsem se Sanem tak nemusím nic řešit, jenom být šťastný.

Letadlo se rozjelo. Miluju ten pocit když letadlo vzlétne. Dnes na nebi nebyli mraky takže jsem měl krásný výhled na všechno pod sebou.

Naštěstí byl celý let v pohodě, žádné turbulence ani nějaký problém.

"Dámy a pánové, za 10 minut přistáváme na Jeju ostrovech. Prosíme vás, aby jste si vzali vaše zavazadlo a čekali až přistaneme. Děkujeme."

W: Sane veříš že už jsme tady !?
S: Nevěřím !! Chceš podat batoh ?
W: Tak jo

San mi podal batoh a čekali jsme až přistaneme. Nemůžu uvěřit že už jsme tady. Nechci aby to uteklo moc rychle, budem tady sice na týden ale i to uběhne hrozně rychle.

Vystoupili jsem z letiště. Venku nás praštilo žhnoucí slunce.

JH: Ugh to je vedro, a já si ještě k tomu vzal mikinu !!
M: dobře ty !! Určitě se ti bude hodit když je 32 stupňů hahah

Ostatní se začali jenom smát. Autobusem jsme dojeli k hotelu. Učitel nás rozděloval do pokojů. Většinou vybíral podle toho kdo je s kým na Intru. Takže byla velká pravděpodobnost že budu se
Sanem na pokoji.

UČ: pokoj 14 je Juyeon a Taeyong
15 má Mingi, Yeosang, Yunho
16 Seonghwa a Jungwoo
17 Jongho, Hongjoong
a 18 má San a Wooyoung.

Yessss !!! Jsem tak šťastný že jsem se Sanem na pokoji.

Učitel ještě dál rozděloval pokoje a my už mohli jít do toho našeho.

Otevřu dveře a zastavím se s
otevřenou pusou.
S: Woo co se děje ?
W: Koukni se a pochopíš...

San se kouknul do pokoje a vidí jednu, malou postel.

S: Dělají si srandu ?? To máme spát na tomhle ??
W: Půjdu za učitelem a poprosím ho o další postel. Tohle snad není možný !

W: Pane učiteli ?
UČ: Ano Wooyoungu ?
W: Mohli by jste přidat do našeho pokoje postel ? Jsem na pokoji se Sanem a je tam jenom jedna postel a-
UČ: Ne nemůžeme. Dostal jsi papír kde je napsáno že se nesmí stěhovat nábytek. Je mi líto. Tak to snad vydržíš se Sanem v jedné posteli týden, ne ?
W: Dobře no...děkuju...

Vlastně mi to ani tak nevadilo. Nevím jestli jsem měl být rád nebo ne.
Cestou jsem potkal Mingiho

W: Čau Mingi. Můžu se kouknout do vašeho pokoje ??
M: Ehh...Jasně

Vešel jsem do pokoje kde bydlí Mingi, Yeosang a Yunho.

W: Děláte si srandu ?!
Y: Co se stalo ?
W: Každý máte svojí postel a to jste tu 3 !!! Já jsem na pokoji jenom se Sanem a máme jenom jendu...JENOM JEDNU POSTEL !!
YS: Ouuu
M: kamoo nene !! Fakt ?
W: Jo...
Odfrkl jsem.
M: To snad není takový problém ne ?
W: No- vlastně mi to až tak nevadí ale spíš to nechápu.
YS: To přežiješ hehet...
W: Doufám... tak zatím
Y: Čaukyyy

Vyšel jsem z jejich pokoje

****
M: Tak ti mají mega štěstí !!
Y: To jo no. Sice je trochu lituju že tam budou týden v jedné malé posteli ale třeba si to konečně přiznají.
YS: Jen aby z toho nebylo něco víc když je tam jedna postel...

5 sekund bylo ticho a pak všichni vyprskli smíchy.

M: Kdo ví ?😏
****