Opozitum naděje✔

XIX. kapitola

Toho večera všichni seděli na špalcích u ohniště a opékali na něm zajíce, kterého Dozz nakonec ulovil. Nebylo toho moc, ale stačilo to.

,,Jaké to tam u vás je?" zašeptala náhle Fezi. Její obličej osvětlovalo světlo z ohně a v očích jí plápolaly odrážející se plameny. ,,Myslím u vás ve vesnici. Jak se vůbec jmenuje?" Bylo to míněno na Tenom a Werise. Jenže dívka mluvit nemohla a tak ta otázka vysela nad zrzkem. Ten si povzdechl.

,,Rodiče jí říkají Ráj zaslíbených. Ani nevím proč," pousmál se zrzek. ,,Je to tam... tichý a krásný. Je jen o trochu menší, než tato vesnice. Ale zato tam je pole a úroda. Máme krávy a prasata, kozy a ovce. Nikdy není nouze o jídlo. Všichni si pomáhají. A les okolo? Je v něm spousta zvěře, takže ani v zimě není nouze o maso. To jíme ale jen výjimečně. Není to něco, co bychom potřebovali denně.
Také tam máme studnu, u které roste hrušeň. Vždy je v ní dostatek vody. Nikdy nenadešel rok, kdy by nebyla. Lidé jsou tam hodní a upřímní."

,,Proč jste sakra odešli?" vzhlédla k němu Fezi. Prohrábla si svou černou hřívu a přendala si vlasy na záda. Stejně jí jeden pramínek utekl a znovu jí padl do obličeje. ,,Zní to jako ráj. Žádná monstra? Zvěř se nevytratila do jiných koutů země, kde to není tolik zasažené? Však se podívejte! Odtud odletěla i většina ptáků! Měli jste tam zůstat."

Tenom se zachmuřila. Možná, že měla její kamarádka pravdu. Měli tam zůstat. Bylo tam všeho dost, nenapadala je monstra a mohli v noci v klidu spát. Jenomže.. Ten pocit. To něco, co jí celý život říkalo, že tam venku něco je.

,,Proč jste tedy odešli?" dožadovala se dalších odpovědí.
,,Protože tam každý den představoval to samé. Tenom..." podíval se na ní. Uviděl, že ho očima prosí, ať to neříká. Ať se ani neopovažuje jim říkat, že odešla jen kvůli nudě. ,,Ta měla také své důvody. Navíc. Nemohli jsme tam používat svou magii."
,,Tu ale nepoužíváš ani tady. Což znamená, že jsi sem šel jen kvůli ní, že ano?" těkala pohledem z jednoho na druhého.

Weris sklopil hlavu a pohlédla na své spojené ruce na klíně. ,,Tak nějak," přikývl. Nemohl to zatloukat. On sám svou magii používat nechtěl.
,,Je to proto, že jí máš rád?"
,,Jistě, že jí mám rád," odpověděl ihned a znovu k ní pozvedl pohled. Seděla přesně naproti němu. Arus vše bedlivě pozoroval, stejně tak jako Dozz.
,,Já myslím víc než rád," zamrkala a mírně naklonila hlavu. Tenom stočila pohled ke svému kamarádovi.
,,Em. Co? Ne. Je jako má sestra," odkašlal si a měl co dělat, aby se nezačal červenat. Plavovláska se usmála a dál jí tato konverzace nezajímala. Zahřálo ji u srdce, že ji bere stejně tak, jako ona jeho.

,,Si dělám srandu," rozesmála se černovláska. ,,My to máme s Dozzem stejné, že?" zazubila se na něj. Ten jen něco zamručel a raději otočil zajíce na rožni. ,,Úplná sourozenecká láska," dodala pobaveně. ,,A kde ta vesnice vlastně je?" rozváděla rozhovor dál a dál. Bavilo jí povídat a Tenom se zase líbilo, že může alespoň poslouchat. Přitom však sem tam hodila pohledem k brunetovi, který byl myšlenkami úplně mimo.

,,Je na západě. Vlastně nejsme ani tak daleko. Řekl bych tak den chůze, možná dva. Je to les plný vysokých Buků a Karosů. Ptáci tam prozpěvují už od brzkých ranních hodin, ještě než vysvitne slunce. Tady mi to chybí," připustil.
,,Páni. To bych chtěla vidět," vydechla smutně Fezi. ,,Já vyrůstala v domku na samotě. Matka zemřela při porodu a tak se o mě staral jen otec. Chvíli mě v mé magii podporoval. Ale poté zemřel, když mi bylo deset. Musela jsem se o celou domácnost a samu sebe postarat sama. Tu zimu, kdy mě Dozz našel, jsem skoro umřela hlady. Měla jsem štěstí," povyprávěla ve zkratce svůj příběh.

Tenom už skoro promluvila, jak se toužila zeptat i na Dozzův příběh, ale zadržela to. Za prvé by porušila dohodu a za druhé jí do toho vůbec nic nebylo.

*

Za rohem jednoho z domu se skrývala postava. Muž se mračil a zahalen v záludných stínech poslouchal jejich rozhovor. Strnul, když zaslechl o vesnici. Úroda, zvěř. Zamračil se ještě víc a vyčkával. Potřeboval vědět víc.
Odešel, až když věděl vše. Vesnice chráněná magií byla jako povídačka pro děti. Jenomže tušil, že tentokrát to s povídačkou nemá nic společného.