my beautiful stalker

6.

O týden později....

Už jsem zdravá konečně i když po pravdě mi ani tak nevadilo jak se o mě Edward staral, za ten týden co jsem stonala jsme se hodně zblížili.
A všimla jsem si že jen moc hezký když se směje.... Ale na co to myslím!? Vždyť mě unesl. Pokárám se v duchu.
Ale dobrá zpráva je že se už můžu pohybovat po domě, ano až tak jsme se zblížili, tedy spíše jsem si to vydupala.
A všimla jsem si že jsem na něho jaksi milejší aniž bych věděla co melu.
A už mi sem chodí do pokoje služebnictvo nosit jídlo, protože Edward má často obchodní jednání.
Někdo zaklepe na dveře a tím mě vyruší z úvah.
"dále!" jen křiknu.
U dveří se objeví Edward a já se snažím skrýt nadšení.
"co potřebuješ?" pokouším se mluvit  lhostejně, ale podle Edwardova úsměvu mi to moc nejde.
"jen jsem si s tebou chtěl dát kafe, tedy jestli chceš" poškrábe se na zátylku.
"emm jo jasně kafe si dám ráda" usměju se. Co se to se mnou kurva děje? Pomyslím si.
Najednou ze dveří vytáhne tácek se dvěma šálky kávy jako by je od nikud vyčaroval.
Podá mi jeden šálek a já z něho upiju.
"díky je to výborná káva"
Chvíli přemýšlím jestli se mám na to zeptat, ale nakonec se odhodlám:"posliš"  podívá se mi do očí a já trochu znervózním. " chtěla jsem se zeptat, j.. Jak to že sis vybral zrovna mě? Buď me upřímní nejsem zrovna nejhezčí žena pod sluncem a ty si můžeš vybírat mezi stovkami žen které by se prali jen o tvou pozornost, takže proč zrovna já?"
Napije se z hrnku a nechá hlavu skloněnou.
" víš... Asi tak ke konci června, jsem tě viděl když jsem jel autem, začalo pršet a to dost a všechny holky začaly běhat a pištět a ty jsi jen šla a ještě jsi na ně křičela že to je jen déšť a že nejsou z cukru..." trochu ze zasměje a pokračuje:" a tak jsem pochopil že jsi jiná a čím víc jsem tě pozoroval tím víc jsem zjišťoval že nejsi jako ostatní nejsi ta slepá ovce co následuje pastýře"
Zadívám se mu do očí a mám chuť ho políbit, snažím se to překonat, ale jeho slova mě dostala.
Pořád se mi dívá do očí, položím hrnek a dám mu jemnou pusu na rty.
Jeho rty jsou hebké a teplé.
Hodně ho překvapím, ale soudě podle jeho úsměvu jsem ho příjemně překvapila. I on položí jeho šálek kávy a chytne mě za pas a začne mě líbat.
"ani nevíš jak moc jsem po tomhle toužil" zašeptá mi do rtů a dál se líbáme, hladí mě po celém těle a jeho doteky jsou desetkrát silnější než od někoho jiného.
Najednou někdo zaklepá na dveře a oba vyletíme dva metry do vzduchu.
"dále!" zakřčí hromovým hlasem Edward.
Ve dveřích se ukáže hlavní komorník Hans.
"pane přijel za vámi minisr zdravotnictví kvůli vaší schůzce"
Suchým a hlubokým hlasem promluví  Hans, nikdy jsem toho člověka neměla ráda připadá mi že s ním není něco v pořádku.
"emm dobře vyřiďte mu že za chvíli příjdu" odpoví trochu sklamaně Edward. Komorník jen přikívne a zavře za sebou dveře tak aby byl na druhé straně.
Edward vstane a začne se oblékat do jeho pracovního obleku. Když už je hotov tak se ke mě skloní a krátce mě políbí. "za hodinu se vrátím a dokončíme to co jsme začali" svůdně zašeptá a zmizí za dveřmi.
" co to kurva dělám, haló Karíno? Zapomněla jsi? Vždyť tě unesl" naštvaně si mumlám pro sebe.
"ale vždyť není zas tak špatný a musím uznat že líbá fakt krásně, aaah co to melu do prdele, uklidni se jen nevíš co k němu cítit to je celé"
Dopiju si kávu, ale místo toho abych se nabudila jsem spíš začala usínat a spadla jsem do něčí náruče.....

Ahoj tak další kapitola je tak je přesně 22:17.a já samozřejmě místo spánku píšu příběh který si stejnak nikdu nečte to je k zbláznění😅😂