Pohled Larryho
Dorazili jsme do apartmánu, k nám do bytu. "Můžeme si pujčit Lisin make up?" zeptal se mě Sall. "Nevím, jestli vůbec nějaký má, vole." odpověděl jsem. "Tak se běž zeptat." pronesl Sall.
Šel jsem do Lisiny ložnice. Nebyla tam. Ani v kuchyni. Ani v obýváku nebo v koupelně. "Není tu!" zakřičel jsem, když jsem zavíral dveře do tmavé koupelny. Šel jsem do mého pokoje, kde byl i Sally. "Napiš ji nebo zavolej." navrhl. "Asi pracuje. Nemusí mít mobil u sebe." odpověděl jsem zklamaně.
"Musíme něco vymyslet. Nepůjdeme nějaký koupit?" Přemýšlel jsem nahlas a nervózně poklepával prsty o stůl. Sall si sundal masku a šel si k zrcadlu "Pokud máš peníze, klidně."
Pomalu si začal jezdit prsty po jizvách na jeho obličeji. Když najel na jizvu přes oko-sykl.
Pohled Salla
Moje největší jizva začala pálit. Byla skoro zahojená, ale Travis mi v tom moc nepomáhá. Nedávno do mě strčil a já spadl a narazil jsem o skříňky.
"Co se děje Salle?" Optal se mě Larry. "Stále to bolí. A nehojí se to." Odpověděl jsem. "Jak to, že ne?" položil další otázku. "Nevím." Zalhal jsem. Nechtěl jsem svému kamarádovi přidělávat starosti. Podle mě ví že jsem lhal. Spíše to naznačil. "To je hajzl." Zamumlal. Nasadil jsem si zpět masku.
