Pohled Larryho
Plán Salla se mi vůbec nelíbil. Ani to, že máme na fyziku paní učitelku Mikovou.
"Ashley, půjč nám prosím svoji průkazku." Řekl Sall. Ash mu odvětila "Dobře? Ale jestli s ní něco uděláte tak vás.. do knihovny si chodím půjčovat knihy o focení." A podala Sallovi průkazku.
"Neboj, zítra ti to vrátíme." Řekl jsem. "Děkujeme." Řekli jsme se Sallem sborově a pak jsme odešli na záchody.
"Co to blbneš." Zvýšil jsem na Salla hlas. "Nebudu se převlíkat za holku. Ještě se mi budou smát." Pokračoval jsem. "Larry, je to pro nás a neboj. Nikdo to nepozná. Tu knihu potřebujeme a musíme zjistit něco o Travisovi." Sall mi položil ruku na rameno.
Pohled Salla
Tu knihu jsme potřebovali. Musel jsem nějak donutit Larryho. Nakonec s tím souhlasil.
"Stejně si myslím, že se to nepovede." prohlásil Larry. Ach jo jinou možnost nemáme.
.
.
.
.
"Tohle bude v testu" dokončil hodinu dějepisář a my se vydali ke mně domů.
"Jsi blázen Salle, víš to?" pousmál se Larry. "Vím, je to šílený nápad, ale musíme to vyzkoušet." zastavil jsem se.
Pohled Larryho
"Co děláš kámo?" zastavil jsem se taky. "Nemůžu uvěřit tomu, co se děje v našem městě." odpověděl Sall tiše. Chvíli jsem na něj koukal a on koukal do země. "Víš, myslel jsem, že když se s tátou odstěhujeme, bude všechno jinak. Budu žít normální život. Budu zkoušet nový věci a přestanu řešit problémy, co by děti v mém věku řešit neměly." začal brečet.
"Salle, spolu to zvládneme. Teď jsme, jako rodina. Jsme v tom spolu." Přišel jsem k němu blíž. "Teď ze mě pojď udělat fakt pěknou holku, ať se zasmějeme" povzbudil jsem Salla.
"Dobře" zamumlal a šli jsme dál.
Pohled Salla
Přemýšlím, jaké to asi je být mrtvý. Musí to být úleva. Megan by mi o tom mohla něco říct, ale ptát se malé holky na smrt není úplně ideální. Počkat.. Pokud existuje svět duchů, bude v něm i moje maminka. Strašně moc mi chybí, chtěl bych s ní strávit alespoň pár minut. Říct jí, jak moc ji miluju. Slyšet její hlas a vidět ji. Musím ji najít.
