Kapitola 1.

18 1 2
                                    

Emily bude začínat víkend. Poslední hodina je pro ni nudná. Jakmile vyjde že školy, v hlavě jí jako vždycky proletí sen, který má už od dětství - jezdit na koni. Jde se projít do lesíka a na louku. Dostane se velmi daleko. Najednou něco zaslechne. Zařehtání. Tamhe. Jde to z toho křoví. Půjde blíž, ještě blíž, ještě blíž, až se dostane do křoví. Kůň. I když na koni nikdy nejela, nestarala se o něj, nebo se s ním nestýkala, věděla toho hodně. Z knížek. Z internetu. Neměl sedlo, takže nemohl být s nikým na vyjížďce. Z výběh utéct nemohl, protože jediné stáje v okolí jsou moc daleko na to, aby se dostal až sem. Postava se taky nepodobala ani jednomu plemenu, o kterém četla. Byl také docela zablácený, rozcuchaný a nevypadal, že by ho někdo někdy čistil. Takže tu byla už jen jedna možnost - divoký kůň. Ale Emily stála jeden a půl metrů od něj, tak proč se nesplašil? Proč neutekl? Proč jí neublížil a nebránil se? Proč stál úplně klidně? Chvíli na sebe zírali a Emily v hlavě proudily tyto otázky. Potom se odvážila to udělat. Šla blíž. Pohladila si ho. Podrbala ho za uchem. Prstama mu pročísla hřívu. Trochu sebou škubnul, protože tam měl kudlanec, ale potom byl v klidu. Obešla ho. Bylo to zvláštní, že byl v klidu. Že by se spletla? Že by byl opravdu vychovaný lidmi? Asi ne. Ještě párkrát vyzkoušela, jak bude kůň reagovat na různé pohyby a potom to udělal. Věděla, jak se to dělá a zjistila pohlaví. Klisna. Nebo možná kobyla, ale to ona nemohla vědět. Začalo se stmívat. Emily už musela jít domů, ale nechtěla. Skoro se slzama v očích, že toho ani jiného koně už asi nikdy neuvidí, se otočila a rozešla se zpět domů. Při tom se rozhodovala a dospěla k jednoznačnému rozhodnutí. Zítra se sem vrátí.

Shaga & EmilyKde žijí příběhy. Začni objevovat