Imara: Hra, co nikdy nekončí

5.

Druhého dne, když se zase všichni rozloučili, Alexa přemýšlela nad tím, co všechno se stalo. Další člověk, který vypadal v pohodě, Kyle, co se chová pěkně divně, další úkoly.. Povzdechla si. V hlavě měla bordel a nevěděla, co by měla teď dělat, a tak se vydala k nedaleké studánce. Šla rychlým krokem a nezapomněla ani na sluchátka. Když došla na místo, posadila se na její okraj a rozhlédla se. Studánka stála na předělu lesa a louky. Pousmála se. Vyndala si špunty z uší a nadechla se. Poslouchala zpěv ptáků a užívala si ještě tepla. Mohlo být něco kolem čtyř odpoledne a slunce stále vysílalo teplé paprsky. Lehla si na louku, rozpažila paže a zavřela oči. Aniž by to měla v plánu, usla. Vzbudila se, když se začínalo stmívat. Polekala se a vyskočila na nohy. Rozběhla se hlava nehlava domů, protože už měla být dávno doma. Vzala to zkratkou přes les, i když to asi nebyl nejlepší nápad. Poté najednou něco zahlédla - jakýsi pohyb. Prudce se zastavila a rozhlédla se. Všude bylo jen ticho a šlo slyšet jen ševelení stromů. Polkla a zkusila zavolat.

,,Halo?" Nic. Jasně, určitě by mi někdo takhle odpověděl. Pomyslela si. A teď zezadu přijde nějaký zabiják a podřízne mi hrdlo, zašklebila se. 

,,Ano?" Ozvalo se a ona málem dostala infarkt. Otočila se a všimla si opírajícího se Kyleho o strom. Oddechla si.

,,Tak jsi retard nebo jo? Víš jak jsem se lekla?" Odfrkla si a on se jen uchechtl.

,,Volala jsi, tak jsem odpověděl," pokrčil rameny a přešel k ní. ,,A jinak tě taky rád vidím."

,,Pf," odfrkla si a vydala se lesem dál, aniž by se ohlédla. Ten fakt, že jde za ní se snažila ignorovat.

,,Co jsem ti udělal?" Dohnal ji. Rozesmála se.

,,Že se ptáš zrovna ty!" Vydolovala ze sebe a znovu propukla v nezastavitelný smích, ale tentokrát kvůli jeho zmatenému výrazu.

,,Co?" Naklonil hlavu mírně na stranu a prohrábl si vlasy připomínající mix vanilkové a čokoládové zmrzliny.

,,Včera jsi byl po setkání s Jacobem jako vyměněný, nepatamatuješ?" Zvážněla, přičemž polkl. Sklopil pohled k zemi a něco zamumlal. Poté se nadechl, že promluví, ale něco ho přerušilo - zase nějaký pohyb. Alexa se k němu víc přiblížila a on automaticky pocítil tendenci ji chránit. Byla drobná a její porcelánově světla kůže už takto byla dostatečně poškozená.

,,Hej! Jestli tady někdo je, ať okamžitě vyleze a přestane dělat tyhle kokotiny!" Zařval. Alex sebou trhla při jeho tónu. Najednou, z ničeho nic, přiletěl ze stínů lesa nůž. Zabodl se do stromu těsně od Kyleovy hlavy.

,,Jsi si opravdu jistý?" Zaburácel posměšně cítí hlas, ze kterého přejížděl mráz po zádech.

,,Kyle?" Šeptla.

,,Utíkej," sykl a dal se do běhu. Byla tma, nešlo vidět ani na krok, a tak oba slepě běželi, kam je nohy nesly. Alex sípala a lapala po dechu po nekonečném běhu, ale když kolem její hlavy prosvištěl další nůž, nepolevila. Už už byl vidět kraj lesa, když ji někdo či něco praštilo do hlavy. Poslední, co slyšela, než upadla do bezvědomí, byl Kyleův, bolestný výkřik..

***

Alexandra se probudila s obrovskou bolestí hlavy po několika hodinách a na úplně stejném místě jako včera v noci. Paprsky rozbřesku si našly cestu až k jejímu obličeji i přes všechny ty stromy. Chlapec ležel opodál a stále ještě spal. Tmavovláska se posadila a opatrně se protáhla. Dotkla se hlavy a doufala, že si ji třeba nerozsekla přitom pádu. Nahmatala jen bouli, které když se jen dotkla jí do celého těla vystřelila obrovská bolest. Zaúpěla a dolezla ke chlapci. Na chvíli se jí zastavilo srdce, protože to vypadalo, že nedýchá, ale jen co se soustředila na jeho hrudník všimla si, jak se pomalu zvedá a zase klesá.

,,Ráno," zamumlal najednou a otevřel oči. Dívka se lekla a odskočila pryč.

,,Kyle!" Zařvala a on vyprskl smíchy.

,,Promiň promiň, já se probudil už před nějakou dobou a pak jsem jen ležel. Nenapadlo mě, že mě přijdeš zkontrolovat a že se takto lekneš." Otřel si slzy smíchu a posadil se. ,,Ale teď vážně." Zamračil se a ona naklonila hlavu mírně na stranu.

,,Ještě jednou sem půjdeš a přísahám bohu, že opravdu nevyjdeš."

,,Co?"

,,Už minimalně po třetí na nás v tom lese něco číhalo a chtělo nás zabít! Jsem moc úžasný aby mě někdo jen tak třeba sežral. Vždyť jsem jako zákusek." Prohrábl si vlasy a odfrkl si. Snažil se být zcela vážný, ale nešlo to, a tak oba propukli v záchvat smíchu.

,,Já ti dám, půjdeš na pekáč!" Křikla Alexa se smíchem.

,,Tak to teda ne!" Protestoval a hodil po ní šišku. Ona si to samozřejmě nenechala líbit a taky se po nějaké natáhla.

***

Slunce stálo zrovna všem nad hlavami, když se setkali na náměstí. Kyle se zase mračil, Jacob se usmíval jak měsíček na hnoji a Alex netušila, co si myslet.

,,Ahoj!" Pozdravil je ihned Jacob, nad čím jen Kyle protočil očima.

,,Ahoj," odpověděla dívka a vrhla nespokojený pohled po blonďákovi.

,,Tak půjdeme? Myslím, že určitě na nás čeká další úkol." Zazubil se brunet a Alex přikývla. Přiložila si dva prsty na spánek a soustředila se na text, co se jí pomalu zobrazoval před očima.

Úkol 7: Falešný poplach ve škole.

,,To bude hračka," zamumlal Kyle a pokrčil lhostejně rameny. Dívka jen chvíli mlčela a přemýšlela.

,,To u nás ve škole vůbec jde?" Zeptala se a povytáhla obočí. Kyle přikývl. ,,Hm," zamručela a otočila se na Jacoba. Ten otevřel oči a usmál se.

,,Kam chodíte vůbec na školu?"

,,Upper Madison College," Odpověděla Lex a zadívala se na Kyleho.

,,York University."

,,Tam chodím taky! Ale asi do jiného ročníku!" Vykřikl a Kyle nevěřícně přimhouřil oči.

,,Uh, to je skvělé," odpověděl ironicky a protočil očima. Však Jacob to očividně nepochopil a rozzářil se.

,,To jsem rád, na škole se se mnou vůbec nikdo nebaví."

,,Jsi tady nový?" Otázala se dívka.

,,Na škole ano," přikývl a prohrábl si vlasy. Položila mu ruku na rameno a soucitně se pousmála. Kyle v duchu zuřil.

,,Tak pojďte vy hrdličky," zaskřípal zuby ,,Nechci tu strávit  celý zbytek dne." A vydal se s rukama v kapsách podél řeky.
Lex semkla rty k sobě a vykročila za ním. Žárlí? Proč?

,,Neřeš to, za chvíli ho to určitě přejde." Zastavil ji Jacob. Chtěla protestovat, ale nakonec si řekla, že má nejspíš pravdu. Povzdechla si a přikývla.
Všichni tři šli společně vedle sebe, Kyle někdy něco prohodil a Alexa si povídala s brunetem. Cestou se domlouvali, jak a kdo spustí ty požáry ve škole. Ona nemá na výběr a bude to muset udělat sama, mezitím co Kyle a Jacob to udělají společně. Alex v deset, ti dva v jedenáct. Poté půjdou co nejrychleji pryč a budou doufat, že to vyjde.

,,Hej ale nechcete si dát třeba aspoň nějak kapuce nebo tak? Co když nás na kamerách poznají?" Vyřkla otázku tmavovláska a oba chlapci se na ni zahleděli.

,,Pochybuji, že jsou někteří tak chytří, ale jestli chceš, můžeme to tak udělat." Mykl rameny Kyle a ušklíbl se.

,,Fajn, já taky souhlasím." Zazubil se i ten druhý a ona se na oba pousmála.

,,Dobře, takže domluveno. Zítra spustíme falešný poplach."