Magpie

0.04

Ticho prolomil až Callum.
„Víš, chtěl jsem s tebou o něčem mluvit, proto jsem si tě nevšiml, když jsi přišla." začal nervózně, ale Mag na něj s úsměvem kývla, aby pokračoval.
„Pamatuješ, jak jsme tady byli naposledy a jak jsi mi vyprávěla, co se stalo v Rozkřížené knihovně?"
Mag se zamračila a odpověděla.
„No vzpomínám si, ale pořád nějak nechápu proč se chceš o tom bavit? Nevypadáš, že bys to chtěl převyprávět znovu."
„To nechci, teda ano, ugh! Chtěl bych, abys mi vyprávěla, ale nechtěl jsem o tom mluvit. Chtěl jsem ti vysvětlit, proč jsem brečel..."
„Ano, občas jsem nad tím přemýšlela, ale nepřišla jsem na žádné reálné řešení." usmála se povzbudivě Mag.
„Mno, upřímně jsem nepřišel s žádnou důvěryhodnou lží, takže ti prostě řeknu pravdu." pokrčil rameny jako kdyby mu to bylo jedno, ale očima zkoumal všechno možné, jen aby se nemusel podívat do ublížených očí Mag. Tu velice překvapilo, že jí Callum chtěl lhát. Měla jsem ho vždy za čestného, pravdomluvného člověka... ozvalo se jí v mysli.
„Ty jsi mi chtěl lhát?" vypálila na něho, ale hned v zápětí zmlkla a začala na sebe v duchu nadávat, načež potichu zamumlala omluvu. Uviděla totiž Callumovo pohled plný bolesti,který nešlo přehlédnout.
„Promiň... Víš, já jsem se zamiloval do Narcissy Croninové..." pomalu začal mluvit. Maggie horečně přemýšlela, kdo že vlastně sakra je ta Narcissa?! Ale Callum jí to hned vysvětlil „Narcissa je vnučkou Knihovníka z Rozkřížené knihovny." Mag se rozsvítilo v hlavě. „Ta umí procházet zrcadly, že?" ujistila se.
„Ano, to je ona. No, takže jak už jsem říkal, zamiloval jsem se do ní a začali jsme spolu chodit. To bylo asi před třema měsícema? Tak nějak. Upřímně, vůbec jsem nevěděl, že je to vnučka Knihovníka, nikdy jsem nebyl u ní doma, ani mi neřekla svoje příjmení, takže mi to nedošlo. No a teď jak tam přišla Detonator a celý to tam nechala vybuchnout, tak jsem dostal od ní zprávu, že se rozcházíme, řekla jenom, že už to není pro nás bezpečný a nedala mi žádný jiný vysvětlení. Až když jsi mi to převyprávěla ty, tak mi všechno docvaklo, že ona tam bydlela a že je spolčená s Anarchisty... A určitě zdrhla zrcadlem viď?"
„Upřímně vůbec nevím, to by ses musel zeptat asi Sketche nebo někoho z jeho týmu." pokrčila rameny Mag.
„Aha, no to je jedno, prostě to na mě nějak dolehlo, přece jenom jsme spolu chodili docela dlouho... Byl jsem strašně blbej, že jsem si to nespojil, neuvědomil, nic. Ještě jednou se omlouvám" dokončil svůj monolog Callum.
„To je v pořádku, docela tě i chápu. Byl jsi prostě zamilovaný a moc ti to asi nemyslelo" usmála se Maggie. „Ale vážně ti toho neřekla hodně, přeci po takové době musela vědět toho hodně o tobě a ty bys měl taky ne?“
„Řekl bych, že mi i lhala nebo se vyhýbala otázkám, třeba když jsem se jí zeptal, kde bydlí, abych ji mohl doprovodit domu, zavedla mě do nějaké neobývané čtvrti... Přišlo mi to divné, všude byl jen plevel a rozpadlé baráky, ale moc jsem se jí nechtěl vrtat v soukromí, tak jsem to nechal být.“ odpověděl Callum.
„Aha“ odpověděla mírně Mag, aby Calluma nerozrušila ještě víc než byl. A s tím slovem se v místnosti rozlilo ticho.

❁ ❁ ❁ ❁ ❁ ❁ ❁ ❁ ❁ ❁ ❁ ❁ ❁ ❁

Maggie šla zrovna z Centrály. Sice by měla jít rovnou zpátky do sirotčince, ale nějak se vymluví, třeba že se zdržela v práci. Musela se jít projít a pořádně si srovnat myšlenky, co se jí honily hlavou. Pořád jí tam vrtal ten Callumův podivný rozchod, sice jí Calluma bylo líto, že ztratil svojí nejspíš první lásku, ale na druhou stranu byla ráda, že teď se o něj může snažit ona.
No co, první láska je jako los, nikdy nevyhrává, ale už navždy si pamatuješ jeho číslo pomyslela si, a při takovém klišé se jí na tváři vytvořil úšklebek.

Z jejího přemítání ji vytrhlo až hlasité vyzvánění její komunikační pásky. Byla to Melione.
„Ahojky, Mag!“ vybafla hned Denissa.
„No ahoj, co že tak šťastně?“ ušklíbla se, hned věděla, kvůli čemu, ale musela dělat překvapenou, že jo.
„No hádej kdo mě pozval na rande?!“
„Tak to vážně nevím, kdo?“
„Sampson Cartwright! To je ten recepční v Centrále!“
„Tak to je skvělý“ usmála se pro sebe Mag.
„Jo to je, hele, kde jsi? Nechceš třeba jít do kavárny nebo tak?“
„Jo, před chvílí jsem vyšla z Centrály, tak za deset minut v kavárně na Moonlight Avenue?“
„Jasný, budu tam, zatím se měj!“  a tímto skončil i hovor.

Dneska nejsem moc spokojená s kapitolou... Ale budiž. Omlouvám se, teď jsem moc nestíhala se školou, tak uvidím jak mi vyjde čas. Mimochodem krásné Velikonoce! 🐇
Slavíte Velikonoce? Popřípadě jak?
Já osobně Velikonoce nemám ráda, ani bych je nechtěla slavit, ale moje rodina je slaví, takže se vlastně musím podřídit.
Mějte klidný týden ❤️

-Estrella 🌻