"Au bolí mě hlava"
Zamumrala jsem si pro sebe, když jsem se probouzela
"Eh kde mám telefon? Počkat?! Kde to vlastně jsem?"
Zarazila jsem se, když jsem otevřela oči a viděla jsem úplně jiný svět než ten, který vidím každý den.. po chvilce vzpamatování jsem se nakonec zvedla ze země.
"Haloo? Slyší mě někdo?"
Zakřičela jsem, ale asi beznadějně. Tak jsem se vydala do lesa a doufala jsem, že někoho potkám. Po asi 30ti minutách chození v lese, jsem uslyšela hlasy a vydala se za nimi
"Hej slyšíte to?"
Řekl nějaký neznámý s hned na to, dostal odpověď
"Ne? Co jako"
Chvíli jsem přemýšlela, jestli k nim půjdu ale v tom jsem spadla do nějakýho příkopu.. nebo jak to nazvat.
"Au"
Jako vážně au, koukla jsem se na kámen který byl od krve a pak jsem jen spadla do bezvědomí
"Hele znáte ji?"
"Tak seš debil? Vždyť jsem skoro pořád s tebou tak ještě abych ji znal"
Když jsem se pomalu probouzela, tak jsem slyšela hlasy. A překvapivě jsem neležela na hlíně a kamenech
"Lidi! Koukejte, probouzí se"
Ozvalo se vedle mě a já jsem otevřela oči
"Kde to jsem? A kdo jste?"
Začala jsem trochu panikařit, když jsem před sebou viděla tři.. um kluky? Jeden měl tmavě hnědé vlasy, modré triko a bílé brýle. Další hodně barevnou mikinu, hnědé vlasy a poslední černé vlasy a modrou mikinu?
"Já jsem Quackity"
Řekl kluk s černými vlasy
"A tohle je Karl a George"
Ukázal za sebe a usmál se
"Já jsem Kate"
Odpověděla jsem jednoduše
"Ahoj Kate, no jak dlouho tu jsi?"
Zeptal se mě George? Myslím
"Já ani nevím kde jsem.."
Odpověděla jsem se smutným výrazem
"Vítej ve hře!"
Mírně zakřičel kluk s barevnou mikinou
"Dobře.. no a.. proč jsem ve hře?"
Odpověděla jsem zvědavě a sedla jsem si na kraj postele, na které jsem se probudila po pádu..
"Tahle hra si vybrala pár hráčů, který mají za úkol tady přežít, už tu jsme asi 3 roky.. ale stále nevíme co tu máme dělat. Už je to otravný"
Řekl quackity a já se na něj usmála a zeptala jsem se
"A je tu ještě někdo?"
"Ano!"
Odpověděl mi kluk, který stál ve dveřích, má červenobílé triko, hnědé kalhoty a světlé vlasy.
"Quackity! Co tady dělá?"
Zařval na kluka, který stál vedle mě
"No byli jsme v lese, když v tom jsme slyšeli kroky a pak ránu, našli jsme ji ležet v příkopu a očvidně si zranila ruku při pádu. Nemohli jsme ji tam nechat"
Zastával se mě. Musím přiznat, že se mi docela líbí..
"Aha, no já jsem Tommy"
Řekl a odešel ze dveří a hned za ním se vydal Karl a George
"Děkuju"
Řekla jsem, když jsem viděla jak odešli
"Nemusíš děkovat"
Pohladil mě ve vlasech a chytil mě za ruku
"Hele máš ty vlastně dům? Myslím tady, v minecraftu"
Zeptal se mě
"Nemám"
Odpověděla jsem trošku smutně
"Hele můžu ti nějaký postavit tady u nás jestli budeš chtít"
Nabídl se quackity a já jen přikývla
"Tak pojď"
Chytil mě znovu za ruku a táhl za sebou s úsměvem na tváři
Tohle bude pro dnešek všechno :)
Snad se vám příběh bude líbit <33
- Debbie
