Majnr and L'manburg‼️ Dočasně Pozastaveno ‼️

Jsou v přesile.

Vím, že to, co je tam za obrázek nějak nesouvisí s přiběhneme, ale ruku na srdce, kdo zná

POHLED JAWA...
Byl jsem s kelem Pedrem a Jirkou. Napadlo nás se podívat k L'mamburgu co tam vlastně dělají ,, kluci půjdeme se podívat co L'mamburg připravuje na nás '' kývli na souhlas a vydali jsme se šli jsme to oznámit bigemu. Po několika hodinách jsme viděli hradby. Podívali a nemohly jsme uvěřit vlastním očím. Běželi jsme do majnru hlavně k bigemu. Doběhli k bigemu,, co se stalo?'' Zeptal se Bige já dopověděl,, jsou v přesile'' Bige se zarazil a přemýšlel.

POHLED TOMMYINIT...
Ten člověk mě štve nemá tam co dělat prokličkoval jsem mezi ostatníma běžel jsem na tribunu ze zadu málem jsem ho bodl otočil se vyhnul se. A já padal zachránil mě Wolf. Postavil mě já chtěl na něj znova ale Wolf mě držel. Ten člověk si sundal plášť, ale kapuci stále měl není to Steve a sundal si i kapuci všichni vyjekly strachem byl to herobrine. Přišel k mikrofonu a začal mluvit,, koukám se to tu hrotí '' za tu dobu jsem zase přiběhl a bojoval jsem s ním spíš já útočil on se vyhýbal,, chtěl jsem vám pomoc proto jsou tu nový lidé'' chytli můj meč,, kde je ghostbur?'' Zeptala se Marley ,,no tomhle prsty nemám'' odpověděl. ,, herobrine nech toho'' byl to notch ,,ale bratře co pak chceš'' ,,nech je na pokoji od začátku Minecraftu si jen ostatní strašil a škodil a teď chceš pomoct'' dohadovali se herobrine s notchem vyklouzl a zmizel. ,, už nechci vidět války bude to zase od ozva kdo bude který třeba opálí'' ,,a proč si nepomohl poprvé pomoc'' křičeli na sebe všichni jen koukali a nechápali ,,protože to byl L'mamburgu teď je to majnr proti L'mamburgu bude to jako poprvé'' obhájil se ,, herobrine spolu jsme Minecraft založili proč to vše děláš'' řekl už zoufalým hlasem notch. Herobrine se zasekl,, protože mě to baví alespoň je to trochu strašidelný'' začal se smát,, ghostbura už nenajdete'' s těmi slovy zmizel a zmizel i notch programátoři.

POHLED MARLEY......
,,ghostbura už nenajdete'' a zmizel to jako už tu není ghostbur byla jsem smutná šla jsem do našeho domu. Přišla jsem domů a šla si lehnout. Ale cestou jsem uslyšela, jak něco spadlo šla jsem se podívat. Bylo otevřené okno a pár sklenic s lektvary byli rozbité šla jsem k oknu a nikdo dole ani v okolí nebyl divné vítr to udělat nemohl bylo bez větří. Uklidnila jsem to a šla spát.

POHLED L'MAMBURGU...
Začínal večer a všichni po tom incidentu se vzpamatovali a šly spát.
Druhý den všichni vstali ale byl tu ještě ruch skrz ghostbura nikdo ho nikde neviděl. Jako kdyby se do země propadl.

-----------------------------------------------------------
Promiňte, že je kratší, ale brzo očekávejte další