Runaway horse (cz)

8.díl

Slzy rozmazávali mé vzpomínky. Nikdy jsem o tom dni nepřemýšlela; snažila jsem se na to všechno zapomenout. Ale když jsem byla v té stodole.. To všechno přišlo zpět.

Běžím k táboru. Ale tábor je vedle potoka, myslím, že vedle stejneho potoka, u ktereho jsme tehdy zastavovali. Musim překonat sama sebe. Strávila jsem hodně času prací na tom táboru a nemůžu ho opustit jen kvůli špatným vzpomínkám.

Uslyšela jsem vodu a pak jsem uviděla tábor, Beau byl uvázaný tam, kde jsem ho nechala. Rozeběhnu se k němu a obejmu ho. Ponořím svou tvář do jeho srsti, a pláču dokud mám slzy.

--------------

Vracím se pozdě večer. Toho hřebce musím vidět znovu.

Sedím v mém provizorním stanu. Beau leží stočený do klubíčka vedle mě, spí. Sleduji jak jeho hruď stoupá a klesá. Je tak klidný a vyrovnaný, nestará se o svět. Podrbu ho na hlavě, otevře oči. Začne vrtět ocasem, vyskočí a olíže mi tvář.

,,Ty jsi ale hodny kluk," řeknu a políbím ho na hlavu.

--------------

Je okole jednácté hodiny večer. Nevzbudila jsem Beaua, takže mě nebude sledovat, vrátím se do stodoli. V těchto lesech je tma jako v pytli, a jediný zvuk, který slyším jsou mé kroky a občasné zahoukání sovy. Když v dálce uvidím světlo, vím že se blížím. Jdu za světlem doufajíc, že na nikoho nenarazím, když tam budu. Ale je pozdě a nikdo, by neměl být vzhůru. A nakonec jsem se dostala do stodoly a vešla zadním vchodem, nejbližším k hřebci. Jak jsem se blížila k jeho stání, vidím jeho hlavu koukat ven.

,,Ahoj chlapče," zašeptala jsem a natáhla jsem ruku, abych ho pohladila.

Tiše zařehtal a ryl do mých kapes pro jídlo.

,,Minutku," řekla jsem. Došla jsem k vědru s žrádlem a nabrala jsem plnou hrst. Jdu zpátky a nabízím jídlo směrem k němu.

,,Potřebuji pro tebe jméno,"zašeptala jsem.,,Ezhno" znamená to ‚ten kdo kráčí sám', které je pro něj vhodné. Vplížím se do sedlovny a vezmu vodítko, nasadím mu vodítko na ohlávku, a tiše jsem ho odvedla ze stodoli.