Dragon's blood [CZ]

Černý drak

Za celou dobu mého rozhovoru s Davidem a mém přemýšlením o něm, mi Sebastien zkoumal nové tetování. „Máte pravdu, královno, princezna April nyní smí ovládat i pátý živel. Ale obávám se, že jelikož dokáže ovládat pět živlů, mohlo by jí to zranit po psychické stránce.“ Řekl lítostně Sebastien a kouknul na Eleanor. Zabalila jsem se do ručníku a oklepala jsem se zimou.

Po chvíli jsem na svých ramenech ucítila teplou látku. Podívala jsem se na ramena a uviděla šedou rozepínací mikinu, kterou mi dal Alex. Vděčně jsem se na něj usmála a víc se do ní zachumlala. Když jsem se vrátila pohledem k Eleanor, vražedně probodávala Alexe a já nevědomky ustoupila o krok. Toho si ovšem má matka všimla a naklonila hlavu na stranu. „April, běž se osprchovat a odpočiň si. Zítra se začneš učit.“ Řekla nekompromisním hlasem.

„Ale královno-“ začal Alex, ale byl umlčen zdvihnutou rukou ženy s přísným pohledem.

„Doprovoď, svou princeznu do pokoje a postarej se, aby si do následujícího dne řádně odpočinula.“ Pronesla a začala se věnovat opět postaršímu muži, který měl stále obavy o můj rozum.

„Jistě.“ Zamumlal Alex a podepřel mě kolem pasu, abychom mohli jít. I když Alex moc dobře věděl, že dokážu chodit sama, stejně mě přidržoval.

„Děkuju za mikinu.“ Řekla jsem potichu a dál šla mlčky po chodbě k mému pokoji.

„To nestojí za řeč, je to má práce. Udržet princeznu v bezpečí, ale to se zítřkem pravděpodobně změní.“ Poslední větu řekl ironicky a už jenom v jeho hlase, šel poznat úšklebek.

„Proč se bojíš?“ zeptala jsem se zmateně a koukla na jeho profil, který byl u mě tak blízko.

„Ještě před pár týdny ses chtěla zabít a následující dva, jsi po nás řvala, ať chcípneme v pekle a chtěla jsi, abychom tě pustili, myslíš si snad, že by bylo dobré tě právě teď zatěžovat učením a ostatními sračkami?“ Řekl a šlo rozpoznat, že je vážně naštvaný.

„Omlouvám se.“ Řekla jsem kousek od svého pokoje.

„Neomlouvej se, nebyla jsi při vědomí. Začni se omlouvat, až budeš při vědomí a budeš to myslet vážně.“ Snažil se to odlehčit a po větě se uchechtl. Neubránila jsem se menšímu úsměvu a otevřela dveře od svého pokoje, před kterým jsme se oba zastavili. „Tak jo. Běž se osprchovat, nebo si dej koupel to je jedno, já ti zatím vytáhnu něco na převlečení a počkám tady.“ Řekl mi a já se bez dalších slov odebrala do koupelny.

Ručník s mikinou jsem hodila na zem a k němu přihodila následně i své spodní prádlo. Stoupla jsem si pod teplou vodu, která tekla z vrchu sprchového koutu a užívala si kapky dopadající na mé tělo. Přistihla jsem se, jak jsem přivřela oči a opřela se o studenou stěnu sprchy. Vnímala jsem jenom skleněnou ledovou stěnu, horké kapky vody a jejich kontrast na svém těle.

Když jsem si konečně uvědomila, jak dlouho tam tak stojím a že ve vedlejší místnosti na mě čeká Alex, v rychlosti jsem si umyla vlasy a zbytek těla. Vyšla jsem ven a zabalila se do bílého ručníku a další ručník jsem si v předklonu namotala na vlasy. Postavila jsem se k zrcadlu a koukla se na sebe. Před pár dny… Teda před měsícem a pár dny, bych se nedokázala představit, že bytosti, jako jsou draci vůbec někdy existovali a najednou jsem napůl drak a ovládám pět živlů, přičemž od pátého neznám ani název.

Koukala jsem na sebe do zrcadla a neviděla dívku, která skoro každou noc brečela, kvůli svému spackanému životu, viděla jsem stejnou dívku, která si ale slíbila, že brečet už nebude. Nenáviděla jsem ten pocit zoufalství.