Dragon's blood [CZ]

Tělocvična?

Následující měsíc byl v podstatě stejný. Každý den se opakoval stejný stereotyp a ne a ne se to změnit. Pomalu jsem začínala nenávidět to, čím jsem, a čím jsou ostatní kolem mě. S živly jsem nedokázala moc velké pokroky, vlastně jsem se stále učila jenom ovládat vodu a vůbec mi to nešlo. Dokázala jsem pomocí mysli udělat vlnu, a když padala nějaká kapka vody, dokázala jsem jí jenom přesměrovat nebo zpomalit. Ani zdaleka jsem nedokázala to, co Kate.

Knihy, které mi pořád nosil Alex, se mi začaly kupit na jedné hromadě pro přečtení, přičemž druhá hromada, kde by měli být už přečtené knihy, byla o poznání menší. Nestíhala jsem nic, pomalu jsem zapomínala i spát a mé nadšení z Černých a Měsíčních draků se vypařilo mávnutím proudkem. David mě taky neučil nic užitečného, pouze historii a teorii, jak by se měl Éter používat. Nebyl tu nikdo, kdo by byl nějak zábavný, nebo mě aspoň učil nějak zábavně, jediná Kate mi dopřávala nějakého pohybu a zabavení, i když minimálního vzhledem k tomu, že jsem typ člověka, kterému když něco nejde, tak ho to nudí.

„April, vnímáš mě?" poklepal mě na ruku David a sledoval mě s pozdviženým obočím. Své několika denní strniště si před nedávnem oholil a vypadal mladší, než dřív.

„Co? Jo... jo, jasně," zamumlala jsem a opět od něho odvrátila pohled ke knížce, která ležela přede mnou na stole v knihovně. Nepochopila jsem, proč tu mají knihovnu, ale asi sem chodili lidi ze zámku číst nebo se vzdělávat, nebo co já vím.

„To vidím," zamrmlal si pod nosem nesouhlasně a já se na něj zamračila.

„A divíš se mi, Davide? Už měsíc tady dělám to samé. Pořád jsem položená v knihách, které ani nestíhám číst, jak mě vy dva zásobujete a jediný jakž takž normální je tu Kate, která se mě snaží naučit ovládat vodu a vůbec jí to nejde. Jsem tady ze všeho nervní a prostě to nezvládám. Jsem nevyspalá a sotva chodím. To jste si tady ještě nikdo nevšiml, že je to sakra zničující? Jsem jako chodící mrtvola," řekla jsem všechny své dosavadní potíže nahlas a dost naštvaným tónem, ke kterému ani nechyběl naštvaný výraz v obličeji. Vstala jsem a prohrábla si vlasy. „Vlastně... jsem tady princezna ne? Takže právě teď si dávám týden volna na regeneraci," s těmito slovy jsem odešla z knihovny a zamířila do svého pokoje.

Stále jsem se tu moc dobře nevyznala, ale do knihovny a z ní jsem za ten měsíc chodila tolikrát, že bych svůj pokoj našla i poslepu. Na chodbě jsem potkala Kate, která mi chtěla už něco říct, ale já jí zastavila zdvihnutou rukou a šla dál. Nezajímalo mě, že by to mohlo být důležitě, prostě jsem právě teď potřebovala tvůj klid.

Když jsem vešla do svého pokoje, zabouchla jsem dveře a pro jistotu je i zamknula. Vydechla jsem všechen přebývající vzduch a pomalým krokem se vydala do koupelný, abych si napustila vanu. Nastavila jsem si tam hodně teplou, ať mám možnost relaxovat a hned si přilila i pěnu. Mezitím jsem se stihla vysvléct a vlasy si stáhnout do ledabylého drdolu, aby se mi zbytečně nenamočili, jelikož jsem si je myla ráno. Když byla vana napuštěná skoro až po okraj teplou vodou, z které šla pára, s radostí jsem si do ní vlezla a slastně přivřela oči. Konečně klid a nikdo po mě nic nechce. Chmátla jsem po ovladači na hifi věž, která byla v mém pokoji, ale dosah to mělo dobrý a zapnula si hudbu, kdyby náhodou se ke mně chtěl někdo dostat, ať o tom aspoň nevím a mám se na co vymluvit.

Vím, že je to nezodpovědné chování, aktuální princezny mezi draky-stále si na to nemohu zvyknout-, ale potřebuju svůj klid čas od času. A ten čas právě nadešel. Potopila jsem se hlouběji do vody a poslouchala šumění pěny, který jsem se svým sluchem slyšela i přes hudbu.

**

„Nemůžeš přestat studovat!" křikla po mě Eleanor ve své ložnici, kde si mě nechala zavolat spolu s Alexem, Davidem a Kate.