deník rebelky | t. b. s ✔

Drž hubu Dylánku milánku

Bylo pondělí a já se sluchátkami v uších mířila do školy, nešla jsem s dylem protože řekl, že je u doktora a přijde později.

Celý víkend jsem přemýšlela nad tím snem, bylo to tak reálný.

Ale kdyby to byla realita tak by mi to vůbec nevadilo... vole Victorie seber se!

Došla jsem třídy kde už Thomas seděl a o něčem se bavil s Jackobem, když mě viděl tak se usmál a zamával mi.

Samozřejmě jsem mu taky zamávala na pozdrav a sedla si na své místo.

Celou dobu se bavil s Jackobem a nijak si mě nevšímal, což mi zrovna dneska ani nevadilo, potřebovala jsem vstřebat ten sen...

Učitel přišel do třídy a zase něco vykládal ale já ho vůbec neposlouchala, byla jsem až moc zabraná do vlastních myšlenek.

Co měl ten sen znamenat? To jsem jako do Thomase tak zabouchlá, že se mi o něm teď budou zdát sny? Jo to určitě, nejsem do něj zamilovaná! Nikdy!

Vždyť přece není zas tak hezký! No... vlastně když se na něj kouknu tak by to byl dokonalej partner, je na mě hlavně hodnej. Má tak strašně krásný oči a vlasy aaaa prostě vše....

Doprdele Victorie seber se sakra! Máš říkat jeho protiklady ne se nad ním roztýkat..

„Budete pracovat ve dvojicích na projektu na téma můj oblíbený film, zadávám vám tak jednoduchý projekt protože jsou za chvíli prázdniny a nějaký extra těžký vám dávat nechci” tyhle slova učitele mě probrali z tranzu.

„Budete pracovat s dvojicí ve vaší lavici” super! To jsem teď tak potřebovala, ten sen jsem ještě úplně nevstřebala.

„Máte na to čas do pátka”

****

„Tak ve 4 u mě” oznámím Thomasovi u skříněk, domluvili jsme se, že to uděláme už dneska aby byl klid.

To byl jeho nápad ne můj, já bych to totiž ani nedělala.

„Vic, si cajk? Dneska si nějaká divná” promluví na mě Dylan.

„Jo, jsem proč bych nebyla?” nasadím můj typický rošťácký výraz.

„No zdáš se být taková nesvá, hlavně když je v přítomnosti Tom” úchylně se usměje a já ho praštím učebnicí.

Sakra! On mě vždycky prokoukne...

„No fajn, on se mi zdál takový sen” začne se hrozně smát protože mu hnedka dojde o co tady jde.

„Jasný, takže jsi do něj zabouchlá až po uši” má furt záchvat smíchu, tím si ode mě vyslouží další praštění.

„Ne, to není pravda” obhájím se „A i kdyby tak on stejně nemá zájem, bere mě jenom jako kamarádku”.

„Bože vy jste jako Gamora a Peter” naráží na Strážce Galaxie, boha jeho...

„Co? Ne! Žádná nevyřčená věc u nás není a přestaň sem plíst Strážce Galaxie nebo na tebe pošlu Rocketa” začneme se oba smát a konečně vyjdeme ze školy.

„No fajn tak už mi řekni ten tvůj sen” povzdechnu si a začnu vyprávět.

****

Dylan chytí záchvat smíchu a snad ještě větší než ten předtím.

„Drž hubu Dylánku milánku!” nesnáší tu přezdívku, proto jí furt používá.

Nasadí vražedný výraz a já se nad tím musím uchechtnout.