² ᴍᴏʀᴇ ᴛʜᴀɴ sᴜʀɴᴀᴍᴇ //ʀᴏᴢᴇᴘsᴀ́ɴᴏ// [Marvel]

ᴇᴘɪsᴏᴅᴀ #2.04 - ɪ ᴄᴀɴ'ᴛ ʜᴀɴᴅʟᴇ ᴀɴᴏᴛʜᴇʀ ʟᴏss

Episoda #2.04

"I can't handle another loss"

"It's so much darker when a light goes out than it would have been if it had never shone."

-------------

Přítomnost rok 2034/2035
New York

,,Co byl ale nakonec ten poslední impuls k tomu říct pravdu o boji s Thanosem a k tomu se znovu vrátit a zkusit to ještě jednou?" zeptal se novinář. Všichni z nich se na sebe podívali. ,,Ztráta" promluvila do ticha nakonec Sarah. ,,Snažili jsme se zachránit i někoho jiného ale..." Aurore se odmlčela. ,,Jeho osud byl daný, a nešlo ho zvrátit ať jsme se snažili jakkoliv moc, a o to víc to hádám bolelo" Kate e lehce usmála, ale v jejích očích se zrcadlila bolest, kterou v sobě cítil každý z nich když si na něj vzpomněli, a i po tolika letech tomu nemohli uvěřit.

Minulost rok 2024

Přes noc se svět zahalil do smutku a ztráty, protože přes noc ztratili dalšího člověka, dalšího kterého milovali. Přes noc pohasla jiskra dalšího hrdiny. Přes noc ztratili nejen hrdinu, ztratili krále. Ráno se probouzeli do nedůvěry, smutku a žalu. V Madridu seděl Bucky Barnes na posteli po té co Lila přečetla zprávu od princezny. Vracel se do vzpomínek na muže který ho přijal do rodinu. Který ho nazval svým bratrem, a po tvářích mu stékali slzy. Lile se lehce třásla ramena ale když objímala Buckyho aby mu pomohla a utěšila ho snažila se hrát silnou.

,,Bral jsem ho jako bratra" vydechl nakonec tiše Bucky. ,,Já vím, a vím že on tebe taky. Ale tohle jsme nemohli zastavit, tohle bylo jeho rozhodnutí, i když nenávidím že nám to neřekl, vybral si to, bolí to, ale tohle nebyl boj který jsme mohli zastavit, nebyla to tvoje vina" vysvětlila Lila a lehce mu pročísla vlasy. ,,Jsme v tom všichni společně Buck, jsem v tom s tebou ať se děje cokoliv" ujistila ho Lila a Buky se na ni zkusil lehce usmál. ,,Děkuji, ani netušíš kolik to pro mě znamená" vyřkl Bucky. ,,Dokážu si to představit" ujistila ho Lila a políbila ho na tvář.

,,Zavolám Shuri zjistím detaily o pohřbu, zatím sežeň letenky zpátky do New Yorku" pronesla k němu Lila. ,,Měli jsme zůstat ještě do zítřejšího rána?" zeptal se Bucky. ,,To bylo včera, dneska ráno jsme zjistili že tvůj bratr a náš přítel zemřel, jedeme domů. Do Madridu můžeme jet kdykoliv znovu" ujistila ho Lila. Bucky se usmál a přistoupil k ní. ,,Miluji tě" pronesl a políbil jí na čelo, díky čemu Lila zrudla. ,,Taky tě miluji" oplatila mu Lila stále rudá. ,,Teď ty letenky" Lila ho odehnala a Bucky odešel ze smíchem do vedlejší místnosti.

,,Slečno Stark někdo je..." Lila Jarvise neposlouchala a otočila se aby mohla volat, když ho viděla za zavřeným oknem. Lila si rychle dala ruku před pusu aby nezakřičela, Bucky byl už dost mimo. Nemusel vědět že jí za oknem stojí maskovaný muž. ,,Potřebuji tvoji občanku, chtějí rodný číslo" Mluvil Bucky když se vracel zpátky do místnosti a zvedl pohled. ,,Kurva Lilo!" vykřikl Bucky a rychle ženu stáhl za sebe když za oknem viděl maskovaného muže. ,,Jarvisi jak dlouho tam stojí?" zeptala se opatrně Lila a podívala se na hodiny.

Bylo šest hodin ráno, vstali protože je zrovna probudila zpráva o smrti. ,,Nejsem si jistý slečno Stark, ale když svítalo už tam byl, ve tmě na této straně nebylo vidět" vysvětlil Jarvis okamžitě. ,,Může tam být klidně celou noc" pronesl Bucky a držel Lilu rukou za sebou. ,,Tak proč se nezkusil dostat dovnitř? Přece tam nebude jen tak stát jen aby nás vyděsil?" Lila se na něj podívala. ,,On nečeká aby nás vyděsil, čeká až jeden z nás bude sám. Buď jde po tobě, nebo chce dostat Winter Soldiera" vysvětlil Bucky. ,,Ani jedno z toho není dobrý" zhodnotila Lila.