7. část

16 0 0
                                    

Když jsem to do jedla šla jsem do pokoje.
Š: už jsi zpátky
T: jo
Š: to je super
T: hmm
Š: to se pořád zlobíš
T: už ani ne
Š: to jsem rád
Rozešel jsem se k ní a začal jí líbat na krku.
T: Štěpáne
Š: hmmm
T: můžu si dát sprchu
Š: pokud můžu jít s tebou
T: nemůžeš, víš že nemám ráda když je se mnou někdo ve sprše
Š: vím, ale nemůžeš udělat výjimku
T: nemůžu, ale za chvilku jsem zpět
Š: no tak dobře
Já jsem si vzala věci a šla do koupelny. Dala jsem si sprchu a šla do pokoje. Lehla jsem si ke Štěpánovi a za chvíli jsem usla. Ráno jsem se zbudila a chtěla dát Štěpánovi pusu a neuvěříte co se stalo, opět tu nebyl. To už si ze mě dělá srandu, doufám že mi tentokrát nechal alespoň nějaký vzkaz. Převlékla jsem se a udělala ranní hygienu. Došla jsem dolů do kuchyně a Štěpán tam opět nebyl.
V: ahoj mami
A: dobré ráno
T: dobré
V: co se děje
T: Štěpán je zase pryč, včera byl celý den pryč a dneška ráno zase
V: a kam pořád chodí
T: to bych taky ráda věděla
V: tak to je divný
T: to teda je
Udělala jsem si k snídani vajíčka a pak jsem šla pracovat. Celý den utekl docela rychle. Už byl zase večer a Štěpán pořád nikde. Už mě začíná štvát, ještě jednou a jde, na tohle já nemám náladu. Dala jsem si sprchu a šla si lehnout. Už jsem skoro spala a někdo vešel dovnitř.
T: Štěpáne!
Š: Týnko? Ty ještě nespíš?
T: ne, kde si byl
Š: pryč
T: a kde
Š: v Praze
T: Aha a proč si mi nenechal vzkaz
Š: hele já si půjdu dát sprchu
T: dobře
Štěpán si dal sprchu, pak přišel ke mě, dal mi pusu a šel spát. Už toho začínám mít plně zuby, je to jakoby předemnou něco tajil. Ještě chvíli jsem přemýšlela a potom šla taky spát. Ráno jsem se vzbudila zády ke Štěpánovi, takže jsem vlastně nevěděla jestli tady je nebo ne. Tak jo, tři, dva, jedna... Otočila jsem se a Štěpán opět nikde. Mám toho plný zuby, končím s ním, už mě tohle nebaví. Vstala jsem, udělala si ranní hygienu, převlékla se a zabalila Štěpánovi kufry. Pak jsem šla dolů na snídani.
Zatím tam nikdo nebyl, udělala jsem snídani a najedla se, logicky. Pak jsem do pokoje, vzala si batoh a jela do Prahy, potřebuju něco nakoupit. Vzala jsem si klíčky a šla k autu. Pak jsem odjela do Prahy. Nakoupila jsem co jsem potřebovala a rozhodla jsem, že si zajdu na kafe a dortík. Sedla jsem si a objednala. Pak mi někdo zaklepal na rameno.
T: prosím otočila jsem se
T: Janku, ahoj
J: ahoj, co ty tu tak sama
T: byla jsem nakoupit a měla jsem chuť na dortík
J: Aha a můžu si přisednout
T: jasně, že jo
J: díky
T: no a jak se máš
J: docela dobře a ty
T: ale joo, ujde to
J: nezníš moc nadšeně
T: proč myslíš
J: vypadáš posmutněle
T: ale to nic
J: povídej
T: nechci tě tím zatěžovat
J: povídej
T: už několik dní se ráno probudím a Štěpán nikde, celé dny je pryč, nenechá mi vzkaz, celý den se neozve a přijede pozdě večer
J: Aha to je mi líto
T: nemusí, dneska jsem se neudržela a zabalila mu kufry, nemám na to náladu
J: tak to chápu
T: no nic, hele já už budu muset jet, mám na statku ještě hodně práce
J: dobře
T: tak ahoj
J: ahoj, jo a ještě se dneska asi uvidíme pojedu vyzvednout Adri
T: dobře, tak zatím ahoj
J: ahoj

Díky patří našim dětemKde žijí příběhy. Začni objevovat