PRAPODIVNÝ LES

Cesta domů a zlý sen

xxX Anet Xxx

Po cestě se moc nic nedělo, jen tak jsme kecali a dělali blbosti. Až do té doby dokud jsme nedošli k jejich domu kde jsme se rozloučili a já si pak pokračovala dál v mé cestě.
,, Yes konečně jsem doma" řekla jsem si.

,,Ahoooj mami jsem domaaa" zakřičela jsem přes celý barák, ale máma se ani neozvala, dost jsem se o ní bála. Ale pak jsem uviděla papírek na stole takže se mi dost ulevilo. Na papírku stálo: Ahoj Anet, musela jsem ještě skočit do práce protože tam nastal zkrat. Vrátím se až pozdě v noci, takže z večeři semnou nepočítej.
Máma
Aha... Pomyslela jsem si. No co jednu noc to bez mámi vydržím...
Po té jsem šla nahoru do pokoje udělat si ještě pár věcí do školy a tyhle věci. Jak jsem měla vše hotovo zas jsem začala přemýšlet o tom lese a o tom klukovi. Ale pak jsem si uvědomila co vlastně říkal Maty. Ale kašlala jsem na to. Zítra se tam půjdu znova podívat buď z někým a nebo sama. Je mi to jedno, ale vím že ten kluk co je v tom lese trpí.

V ty momenty co jsem nad tím tak přemýšlím jsem si ani nevšimla že už je večer a že bych už měla jít spát. Zavřela jsem si všechny knihy a sešity, a šla jsem do postele. Je mi jedno to že jsem dnes neměla večeři. A tyhle věci. Už bylo docela dost pozdě a tohle večerní jedení není vůbec dobrý. Ale kašlu na to. Jdu spát.

Zas jsem tam byla, zas jsem byla v tom lese, a zas ho tam viděla. Jak se jen dívá do okolí. A po chvilce se můj i jeho pohled střetli. Dívali jsme se jednomu druhému do očí. Byl to takový zvláštní pocit. Jako kdybych zapoměla na všechnu bolest, strach, školu a dokonce i na přátelé. Ale najednou. Ale po chvilce jsem v jeho očích viděla něco jiného než předtím už to nebylo to dobré ale viděla jsem v nich chlad, bolest ale i trochu l-lítosti? Jako doopravdy? Zas jsem cítila ten známý pach kouře, a po chvilce už jsem zas viděla ten oheň. Chtěla jsem se ho zeptat proč to děláš ale...

Crr Crrr Crrr
,,Doprdele" zaklela jsem si to si fakt ze mě ten budík dělá srandu ne? Byla jsem furt udivená s toho snu. Co to bylo? Proč se mi to zdálo? A proč se mi zrovna zdálo o něm.
,,Tohle musím říct Matymu možná to bude znít pro něj šíleně ale fakt mu tuhle věc musím říct" řekla jsem si nahlas.

Pokračování příště 😅

Hej hej... Řekla jsem si že vydám další kapitolu tak jí tady máte, pokusím se ještě něco napsat ale nwm no. No tak asi se mějte krásně a u další kapitoly čus!!!

Vaše Anketta