PRAPODIVNÝ LES

Průser

M: Jakej průser sakra?
G: Anet?!
M: Co je sní?
G: ne jen s ní ale ještě Kája!
M: No tak mi řekni co se stalo s nima
G: Fajn ale buď v klidu, jasně?
M: To ještě uvidím ale dělej.
G: Anet a Kája odjeli do nemocnice. Kája protože jí bylo špatně od žaludku a zvracela takže jí Sam odvezl do Nemocnice, a Anet protože prej když šla domů tak nějak špatně stoupla a nejspíš má zlomenou nohu.
M: Kde jste?
G: V nemocnici kde jinde
M: za chvíli tam budu taky.
Po téhle větě jsem to tipnul a rychle se zvedl a rychlým klusem jsem došel k nemocnici, když jsem tam dorazil viděl jsem jak tam sedí Gába, Sam, Vitaa a Ela.
" Čau, kde je Kája?" Zeptal jsem se rychle.
"Je na pokoji, ošetřují" řekla Gába a furt se dívala před sebe ani se na mě nekoukla.
"Takže tady budeme na ni čekat?" Řekl jsem ale byla to asi hloupá otázka.
"Jo!" Řekl Sam naštvaně. Díval jsem se okolo a jestli někde neuvidím Anet.

Když jsem se tak díval k různým dveřím, a po nějaké době se otevřeli jedny dveře všichni jsme si mysleli že to bude Kája ale nebyla to ona, právě že někdo úplně jinej. Byl to Nikolas a za ním hned Anet s berlema, takže má zlomenou nohu. Šla k recepci asi aby podepsala nějaký papíry. A samozřejmě že je šla podepsat.

✨Pohled Anet✨
Nechápu jak já takový debil si může na rovné zemi zlomit nohu, díky bohu že šel semnou i Niki ale to není vše co se mi stalo, nejspíš jak mi dal Maty tu ránu tak mi začala týct krev ale nevím jestli to je z toho, ale vypadá to že ne. Ale když to Niki zjistil tak byl strašně naštvaný a chtěl se ještě k té škole vrátit vyříkat si to s ním. Ale nakonec jsem ho přemluvila ať to nedělá že to byla jen facka.

Když jsem podepsala všechny papíry, tak jsme poděkovali a popřáli dobrou noc.
Ale v co jsem nečekala že tu budou i oni.
A potom jsem jí viděla, byla tam Kája která akorát odcházela z pokoje. A vypadala strašně, měla kruhy pod očima, okamžitě šel za ní Sam.
"Půjdeš" zeptal se mě Niki, a já jen kývla.

Šli jsme k němu do auta, nasedli jsme, a vydali se domů.
"Jsi v pohodě?" Neodpovídala jsem, vůbec.
"Hej? Anet?!" Na to už jsem konečně slyšela. Rychle jsem se na něj otočila.
"Co? Co si říkal?" Jestli něco říkal tak jsem ho vůbec neslyšela.
"No ptal jsem se jestli si v pohodě?" Aha tak na to se ptal.
"Jo jsem, jsem v pohodě.... Jen už můžem prosím odjet?" Zeptala jsem se ho zoufale a smutně.
"Jasně chceš hodit domů?" Jen jsem kývla na souhlas jakože jo.

Když jsme dojeli ke mě domů tak jsem se zeptala jestli mi pomůže.
"Jo jasně pomůžu ti neboj" řekl s úsměvem a vzal mi pár věcí.

Odemkla jsem hlavní dveře, takže máma nebyla doma asi má noční.
"Tvoje máma není doma?"
A: Není asi má noční.
N: Aha, chceš pomoct do tích schodů?
A: samozřejmě ty pako.
N: No jo, No jo
Když mi pomohl do schodů tak jsem ho nasměrovala tam kde je můj pokoj.
"Okay takže chceš asi na postel co?" Zeptal se mě, vole hej logicky
"Logicky" on se jen zasmál, a pomohl mi si sednout. Po té jak mě tam posadil, tak si prohlidnul můj pokoj, ale nejspíš ho zaujala ta nástěnka ke které i šel.
"Hele ty jezdíš na koni?"
A: Jo jezdím ale teď asi na nějakou dobu přestanu kvůli té noze
N: Aha, a ten kůň se jmenuje jak?
A: Eeeh Vegas, Appaloosa.
N: a jasně chápu, a tohle jsou ty holky z té školy žeo?
A: jj jsou, jsou strašně fajn ale trochu jsme se pohádali, chápeš.
N: Jo jasně chápu, máš úplně přeplněnou nástěnku, kam budeš dávat ty ostatní fotky?
A: to ještě nevím asi si založím další nástěnku, ještě uvidím.
Když jsem to dořekla tak se už konečně přestal dívat na tu nástěnku a šel si sednou ke mě na postel.
"Tak teď mi řekni odkud jsi?" Zeptala jsem se ho.
" Noo já jsem z Vysočiny" nějaká dálka ne?
"Moc daleko ne?" Zeptala jsem se ho, on jen pokrčil rameny a dál neodpovídal, a když neodpovídal tak se na mě koukal, a tak se střetli naše pohledy.

Někdy jsem i postřehla že mi občas sjel pohledem i na rty.

✨Z pohledu Nikolase✨
Chtěl jsem ji dát pusu, a moc. I když ji znám teprve jen dva dny, ale hned ze začátku jsem ji miloval. Byla úžasná, vždy si našla na něco výmluvu nebo nějakou odpověď, prostě jsem jí miloval.

Naše tváře se k sobě začali přibližovat, mezi námi už byla jen 3 milimetry od toho aby jsme si dali pusu.
Ale já už to nemohl vydržet tak jsem tu mezeru mezi námi porušil a dal jí tu pusu. Konečně řekl jsem si v hlavě. Ku podivu ona začala spolupracovat.

✨Z pohledu Anet ✨
Já jsem si fakt dávala pusu s Nikim, fakt se to děje. Ten polibek byl super ale najednou se mi v hlavě ozval ten hlas, Dominik. Jak jsem ho slyšela tak jsem se okamžitě odtáhla od Nikiho.
"Promiň já jen-" chtěla jsem to doříct ale Niki mě hned přerušil.
"Ne je to moje chyba promiň, neměl jsem, je to moje chyba tohle se nemělo stát, promiň" jak to dořekl tak mi ho bylo líto.
"Ale no tak nemůžeš za to takhle vinit, to já se odtrhla ne ty." Řekla jsem mu aby se uklidnil. On jen pokýval hlavou a vydal se ke dveřím.
"Asi už půjdu domů, takže zas v pondělí." Řekl už aspoň více vesele. A pak odešel, další člověk co mi odchází. Ale teď teda nevím jestli spolu chodíme a nebo ne. Zeptám se ho na to v pondělí.

✨Time skip do pondělí ✨
Bylo pondělí, takže znova do školy se zlomenou nohou. Máma řekla že mě bude do školy každý den dovážet prej aby se mi ještě něco nestalo.

Vyjeli jsme, vůbec se mi tam nechtělo, vím co mě čeká, čeká mě tam Niki Maty a holky. Jak jim to vše říct,
Ale z mého přemýšlení mě vyrušila mamka.
"Tak jsme tady, nechceš nějak ještě pomoct?" Zeptala se mě máma.
"Ne děkuju ale nepotřebuju" řekla jsem jí s úsměvem na tváři. A zabouchla dveře od auta a vydala se ke škole. Hned jak jsem vešla do dveří jsem viděla holky ale bez Káji. A Matyho který byl s nimi a něčemu se tam smáli.

Ale teď jsem na ně nemohla myslet. Tak jsem šla ke svojí skříňce a vydávala si z ní věci, ale v tom by mě někdo nemusel přerušit.
"Čau, já jen- " hned jak jsem věděla kdo to je tak jsem ho okamžitě zastavila.
"Ne nic neříkej, já já už musím jít nemám čas" řekla jsem rychle a vydala se pryč.
Stejně to nijak nepomůže protože máme společnou třídu.

Takže jsem si šla sednout do mojí lavice a čekala jestli přijde můj soused ale on nepřišel místo toho tam přišel Maty i s holkama. Nevím proč ale když byli tak blízko mě tak jsem byla strašně pod tlakem.

Když zazvonilo tak učitelka vstoupila do třídy a začala něco čmárat na tabuli. Popravdě jsem ji vůbec neposlouchala jako kdyby moje mysl nevnímala, nedokázala jsem se vůbec soustředit strašně špatně se mi dýchalo, a začala mi být strašná zima, bylo to hrozný.

Tak jsem se prudce zvedla a odešla s berlemi rychle na záchod. Tam jsem se zamkla a všechno rozdýchávala ale vůbec mi to nešlo. Najednou jsem slyšela klepání na dveře.
"Ne n-n-n-echodit" řekla jsem mezi nádechy.
"Hej Anet to jsem já Maty pusť mě dovnitř chci ti pomoct"
A: Ne t-t-t-tebe s-e-m ne-pp-ustím"
M: prosím chci ti jen pomoct"
A: F-f-fa-j-n" řekla jsem a pomalu odemkla dveře.

✨ Pohled Matyho✨
Když je odemkla tak já jsem je pomalu otevřel a hned se mi naskytl pohled na Anet která sedí na zemi a lapá po dechu. Asi dostala panickou attacku řekl jsem si v hlavě a pomalu jsem si k ní klekl.
"Fajn Anet v klidu, slyšel jsem když máš panickou attacku že by si u toho měla zadržet dech, tak to prosím zkus" řekl jsem jí co jsem věděl a ona to fakt udělala. Chvilku bylo ticho ale pak už se jen ozvala ona.
"D-dě-kuju" řekla ještě trochu trhaně ale už nedělala takový prudký nádechy jako předtím.

Ejjjjj, takže tady je další část. Ale bohužel lidí vám musím něco říct. Další část bude až za 14 dní. Protože jedu na tábor. Ale! Hned jak přijedu tak začnu psát jak nejvíc budu moct to vám slibuju. A to je pro dnešek vše takže mějte se krásně a✨ Čau ✨

Vaše Anketta
Btw (1480 slov)