PRAPODIVNÝ LES

Hádka

M: Tak si blbá nebo co?
A: Coo?! Co tu děláš?
M: Zachraňuju tě, pojď rychle
A: Ne!!
M: Cože?
A: Já nikam nejdu
M: Co proč???
A: Neodejdu, je tu on!
M: Jžš, ty to nechápeš? On už tu bude navždy, nemá žádné city. Jasně?
A: Naser si
K: Heeeey Anet, prosím pojď
A: Ty si na jeho straně?
K: Jakože jo?
A: No jasně jak jinak
K: Ne ber to tak že ti chci zachránit život
A: Ne neberu to tak, ten kluk tam trpí, a má strach
M: Jo fakt a to víš jak?
A: Viděla jsem to v jeho očích (to zní divně pozn.aut.)
K:....
M:???
A: No co?
M: Okay, teď půjdem domů a tam si vše vyjasní me ok?
K: Souhlas
A: Nesouhlasím
M: Jžš, pojď Anet
A: Ne!
K: Anet prosím
A: Já ale nechci!
M: Fajn tak si tu zůstaň!!
K: Jn čau
A: Nazdar!

Oni odešli a já zas šla k tomu místu. Ale tentokrát jsem ho neviděla, šla jsem k tomu místu blíž. Najednou jsem za sebou uslyšela kroky. Zastavila jsem se, ten dotyčný taky.
( Neznámý (Dominik)- N)
N: Co tu chceš?
A: J-já...
N: co ty? Otoč se na mě
A: D-dob-bře

Pomalu jsem se otočila. A střetla jsem se s jeho pohledem. Měl tak krásné oči, ale vypadali tak prázdně bez emocí. Ale když se mi podíval do očí ještě hlouběji, uviděla jsem v jeho očích údiv a trošku ode mě odstoupil. Něco si pro sebe zašeptal. Ale to já už nevím co.

N: Kdo jsi a co tu děláš?
A: Já jsem Anet, a p-přišla jsem za tebou
N: Proč si přišla za mnou?
A: Protože jsem tě už viděla, možná to bylo ve snu ale viděla jsem tě, a ty jsi...
D: Dominik
A: Jo
D: Nemáš tu co dělat, měla by si odejít je to tu dost nebezpečné
A: Já ale nechci...
D: Musíš

Když to řekl trošku jsem byla smutná, ale když jsem viděla jak se na mě dívá, tak se mi trochu ulevilo. Ten pohled byl plné lítosti a smutku. Věděla jsem že je tu sám a že jsem první člověk co se k němu dostal tak blízko, a zjistil že on tohle vše nedělá naschvál. Ráda bych pokračovala s ním v konverzaci ale to by nás nemohl někdo přerušit. Nemohla jsem tomu uvěřit ale ten kdo to přerušil byl Maty a sním tam byla i Ela a Kája. Dominik se na mě jen smutně podíval a rychle běžel pryč, bylo mi ho líto bolí ho to. Šla jsem za nima a to docela naštvaně.

M: Co sis myslela?!
A: Nic
K: Jo jde to vidět..
E: No tak, buď me rádi že Anet žije
A: Co? Vždyť on mi nic zlýho nedělal
M: Anet věř mi že by ti byl schopnej něco udělat
K: Maty má pravdu
Ela: jn
A: Kašlu na vás

Otočila jsem se k nim zády a odešla jsem domů. Bylo mi jedno že jdu pěšky. Ale po cestě jsem znova na něj myslela, na ty jeho oči, jak se choval na jeho hlas.

✨Pohled Matyho ještě před tím než se tohle stalo.✨

Z Kájou jsme odešli. Vím neměl jsem ji tam nechávat ale ať dostane lekci. Počkali jsme před lesem. Už jsme tam čekali takových dobrý 20 minut a ona nikde. Tak jsme projistotu zavolali Ele aby přišla. Ela přišla po pěti minutách ale Anet furt nikde, Kája docela dostala strach a já taky. Nakonec jsme se rozhodli že tam půjdem. Vešli jsme tam a rozhlíželi jsme se kolem sebe a hledali jí. Pak jsem jí uviděl. Byla u něj tak blízko, a mluvila sním. Nikdy jsem ho neviděl se jen trochu usmát ale nemohl jsem to jen tak nechat, zakřičel jsem na ně. Oba dva se na mě podívali a Dominik po chvíli utek, ani se mu nedivím. Anet šla k nám
a vypadala docela dost naštvaně. Okamžitě jsem na ní začal mluvit.

M: Co sis myslela?!
A: Nic
K: Jo jde to vidět..
E: No tak, buď me rádi že Anet žije
A: Co? Vždyť on mi nic zlýho nedělal
M: Anet věř mi že by ti byl schopnej něco udělat
K: Maty má pravdu
Ela: jn
A: Kašlu na vás

To byla poslední věta co Anet řekla. Než odešla. Bylo mi ji trochu líto, konečně ho našla a já jí tak ublížil. S holkama jsme vyšli z lesa. Já jim řekl že už musím za Gábi. Oni jen pokývali a taky odešli. Furt jsem nad tím přemýšlel, Dominik nikdy nenechal člověk jít takhle blízko k jeho "území", zdálo se mi jako kdyby Dominik a Anet měli mezi sebou takový zvláštní spojení. To je blbost. Řekl jsme si. Kašlu na to zítra se s Anet udobřím.

Tak dnes další kapitola. Ano vím že jsem řekla že my vyjít až v Sobotu ale já měla docela dost dobré nápady, tak jsem je chtěla využít. No co tak já už asi půjdu měj se krásně a čus

Vaše Anketta