Setkání

29 4 0
                                    

✨Pohled Vityy✨
Ten polibek jako kdyby trval několik hodin teda možná i by mohl ale (ne nešlo protože by se ani nenadchli pozn. Aut.) to by nás něco nemohli vyrušit. Byl to můj mobil, Gába chtěla ať to neberu ale já jsem takový ten typ který to musí vzít. Takže jsem přerušil náš polibek a vzal ten telefón.
"Promiň" řekl jsem rychle Gábě a šel do vedlejší místnosti abych měl soukromý.
"Prosím?" Řekl jsem a čekal na odpověď.
"Dobrý den pane Kresane neozval jste se nám kvůli tomu bytu." Řekl ten týpek. Ajooooo doprčic no jo ten byt.
"Joo ten byt já se omlouvám že sem se vám neozval dřív, ale měl jsem moc práce."
"V pořádku ale potřebovali by jsme aby jste se dostavil ještě dnes večer u bytu, děkujem."
"Dobře nashledanou"

Típl jsem hovor a odebral se do obýváku.

"Kam jdeš?" Zeptala se mě Gabča.
"No jdu se tady podívat na jeden byt" odpověděl jsem jí když jsem si nandával bundu.
"Jdu s tebou" řekla a šla ke mě.
"Ne nejdeš jdu sám" utnul jsem jí a šel ke dveřím.
"A to jako proč?" Zeptala se hloupě.
"Proč? Protože jsem to řekl a jsem starší takže mě budeš poslouchat!" Řekl jsem a odešel.

Šel jsem okolo toho zakletý ho lesu, a vůbec jsem se s ním nechtěl zabývat ale to bych tam nemusel slyšet nějaký křik.
Dpč co to bylo?! Řekl jsem si v hlavě. Podle mě bych tam měl jít protože je tam Dominik a to je průser. Běžel jsem rychle do lesu abych věděl co se tam děje. Běžel jsem po té cestičce, a připomíná mi to ten den kdy se to vše stalo. Ale nemůžu se teď utápět ve vzpomínkách. Ale viděl jsem ho jak někoho nese nevím kdo to byl ale musím ho hlídat protože se něco může stát. Vím jedině že to byla holka a mě hned docvaklo kdo. Opřel jsem se o tlustej strom a hlídal ho, aby něco neudělal.

Jenže jak byl u ní a něco tam dělal tak jsem se o ní bál.
"HEEY!!!!"
On se na mě otočil a já okamžitě ztuhl na místě. D*prdele, jsem v prčicích.
"Huh?" Řekl...
"Dominiku? Víš kdo jsem?" Zeptal jsem se ho pro jistotu, protože je takový divný.
"Pamatuju nejsem blbej" řekl otráveně.
"A co tu děláš Vitoo?" Zeptal se a otočil se zpět na ní.
"To ti až tak přirostla k srdci?"
D: Udělal by si to samí jako já.
V: Nemá mě moc v oblibě
D: Jasně a proto jsi sem přišel se na ní podívat co?
V: Ano, protože vím co se tu jednou stalo tak proto.
D: Tak vidíš, hned jak se vzbudí si jí vezmi.
V: Jo jasně a co se sakra stalo.
D: No to je vtipný, pár lidí jí asi chtěli zabít.
V: Cože?!!
D: Jo
V: Proč si jí zachránil, i přesto že jste se pohádali?
D: Protože...
V: Jí máš furt rád??
Po téhle větě se na mě podíval vražedným pohledem.
"Dobře už mlčím" a potom dál ošetřoval, já se na něj jen díval.
"A jak se máš?" Řekl chladně.
"Jo dobrý, Sam taky a Maty taktéž, ale docela chybíš" řekl jsem abych mohl nějak začít konverzaci.
"Aha" to bylo vše co řekl.
"Měla by jít do nemocnice" řekl jsem na rychlo, on jen zavrtěl hlavou že tam nepůjde.
"A proč ne? Vždyť tam jí pomůžou líp než tady v lese " řekl jsem už trochu naštvaně, protože ona musí do nemocnice.
"Ne nejde tam!" Řekl tvrdě a sedl si na zem a pozoroval jí.
"Proč?" Řekl jsem už klidnějším hlasem a sedl si na zem ale trochu dál od něho.
"Protože.... Jí chci mít pod dohledem."
To co řekl mě zaskočilo.
"Aha jasně chápu" řekl jsem.

Po nějaké době mi zazvonil telefon a když jsem se koukal kdo volá tak to byl Maty buď mě chce seřvat za to jak jsem vyjel na Gábu a nebo kde jsem.
Tak jsem to vzal a čekal co mu řekne.
M: Vitoo kde sakra jsi? Jako nevím jestli prohlídka bytu trvá tak dlouho.
V: Já vím jenže já nejsem u toho bytu.
M: Co? A kde jsi?
V: No v lese
M: děláš si SRANDU?!!
V: Promiň ale nech mě to vysvětlit-
M: No ano to mi vysvětlíš protože já tady na tebe čekám ještě se Samem a Elou a ty nikde?
V: Promiň a kde je Gába je v pohodě?
M: Jo docela je ale teď spí
V: Aha
M: Takže zůstaň kde jsi a my tě najdeme, čau!
A pak to típl.
Já jsem byl jen překvapený.
No a s tím jak jsem to típl se probrala i Anet. Dominik okamžitě šel k ní a já hned za ním.
"Hej, Anet, jak ti je?" Zeptal se jí Dominik.
"Cítím se jako kdyby mě přejel traktor" řekla a podívala se na mě.
"Čau" řekl jsem a ona mi zamávala na zpět. No ale pak se odněkud ozvalo moje jméno a byli to oni.
"Musíte jít za nima, Vitoo musíš jí pomoct." Řekl Dominik a pomohl Anet na nohy jenže ta hned málem spadla kdybych jí nechytil.
"Dominiku takhle to nepůjde oni musí přijít sem." Řekl jsem mu protože tohle by fakt nešlo.
" Fajn ale já jdu pryč" řekl a už se chystal odejít ale Anet hi zastavila
"Dominiku počkej!" Okřikla ho a on se na ní otočil.
"Děkuju" řekla potichu a on na ní jenom kývl a pak zmizel. A my šli pomalu nahoru k cestě.

Když jsme to vyšli tak tam byl zrovna Samuel
"No sláva, hey lidí mám je!!" Zakřičel Sam a všichni přiběhli. Anet mi začala trochu padat protože jsem jí držel špatně.
"Hele ty Same nechceš mi spíš pomoct?" Řekl jsem a Sam jen přikývl a šel jí podepřít z druhé strany.
"Vitoo do háje kde-" chtěl tu větu doříct ale jak viděl že tam nejsem sám tak už to pochopil.
"Do háje co se jí stalo?!!" Řekl vyděšeně Matyáš
"Řeknu ale až doma a hned pojedeme do nemocnice." Řekl jsem vážně a vydali se domů. Ale v pár momentech kdy jsme lesem procházeli tak jsem měl pocit že mě někdo sleduje....

Hello všichni, tak tady jsem vám dala pokračování aby jste měli co číst. No takže nevím co k tomu dodat. Pokusím se další kapitolu vydat co nejdřív ale ještě uvidím.

Vaše Anketta
Btw (1057 slov)

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Dec 30, 2021 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

PRAPODIVNÝ LESKde žijí příběhy. Začni objevovat