Jsem jen tvůj - BakuDeku /Cz/ ✓DOKONČENO✓

Smrt a Nicota

Chcu jen říct, že tohle je poslední kapitola BakuDeku. Bude krátká. Ale budu dál psát jiný příběh. Vím, tenhle příběh je hodně krátkej, za to se omlouvám.

Další den jsem už mohl jít do třídy. Ale musel jsme být v klidu a když jsme měli nějaký cvičný boje, mohl jsem se jenom dívat.

O pár dnů později

Už jsem se uzdravil a konečně neměl ty blbý obvazy, Kirishima byl jako zrádce hrdinů takže do UA nemohl. ,,Zdravím vás studenti, dnes budete ve městě pomáhat hrdinům, jelikož to bude velká fuška tak druhý den nemusíte do školy, ale já věřím že sem nikdo nepřijde." Řekl pan Aizawa, převlékli jsme se do kostýmů a šli do akce, byli tam profesionální hrdinové a dokonce i začátečníci, dokonce jsme potkaly Present Mica. ,,Deku! Pozor!!!" Zakřičel na mě Kacchan a skočil na mě. Málem mě někdo trefil. "Musíš dávat pozor! Nedokázal bych si představit život bez tebe!" Řekl Kacchan a políbil mě na tvář. ,,Kacchane! Sakra jsme oba dva ve městě a ty mě tu začneš líbat? To myslíš vážně!?" Zakřičel jsem na něj. ,,Jo myslím! Buď opatrnej nerde!" Kacchan odběhl pryč a bojoval dál proti Villainům. ,,Budu!" Zavolal jsem na něj a hned se postavil na nohy a dál bojoval. Asi za 2 hodiny později jsme furt bojovali. ,,Snad jsou všichni v pořádku..." Zamumlal jsem a ohlédl jsem se. Byla za mnou Toga a běžela na mě. Rychle jsem uhnul a bojoval proti ní. ,,Deku-Kun~ už jsme se dlouho neviděli!" Řekla a bojovala proti mě dál. ,,Jo a mě to vůbec nevadilo!" Zakřičel jsem na ni a odmrštil ji dozadu. ,,To od tebe nebylo moc hezký Deku-Kun~" Najednou tam přiběhl Hawks i s Dabim. Začali bojovat. Dokonce bojoval i Dabi proti Villainům! Hawks za mnou přišel a převzal boj s Togou za mě. Já odběhl bojovat jinam. Najednou se trošku otřásla zem a zřítila se jedna velká budova. Přímo na mě. Nestihl jsem se nijak bránit a zavalili mě trosky z budovy. ,,DEKU!" Zakřičel na mě z dálky Kacchan ale já už byl napůl v neuvědomí. ,, K-Kacchan..." zakřičel jsem co nejvíc jsem mohl. Potom jsem byl úplně v bezvědomí.

Z Kacchanova pohledu:

,,DEKU!!! NE!!!" Přiběhl jsem za ním a snažil jsem se ho vytáhnout z trosek budovy. Přišla Uraraka a všechno nadzvedla jejím quirkem. Vytáhl jsem ho a utíkal s ním pryč. Ale zasáhl mě Nomu takže jsem Dekua pustil na zem. Praštil jsem se do hlavy a krvácel jsem. Potom jsem byl v bezvědomí. Probral jsem se až v nemocnici. ,,K-kde je Deku!?" Zařval jsem a začal se zmateně rozhlížet. Nikde jsem ho neviděl. Ihned přiběhli doktoři a a řekli mi, ať jsem v klidu. ,,Kde je Deku!?" Zařval jsem znovu a doktoři se na mě podívali. ,,Ty myslíš chlapce se zelenýma vlasama?" ,,Ano! Kde je!?" ,,To ti nemůžeme pro zatím říct..." Řekli mi a odešli. Měl jsem vážná zranění. ,,Prosím ať je Deku v pohodě..." Zamumlal jsem a zavřel oči. Najednou jsem zaslechl jak někdo začal křičet. ,,Honem! Všichni doktoři i sestry sem! Potřebujeme pomoc!" Najednou se seběhli všichni doktoři i sestry. Další den přišla paní Inko. Doktor jí něco řekl a ona se rozbrečela. Najednou mě začala bolet hlava. Zavřel jsem křečovitě oči. Jedna ze sestřiček si toho všimla a ihned zavolala další sestry a doktory. Všichni se kolem mě seběhli a já se pomale uvolňoval... Najednou jsem se probral a viděl Dekua. ,,D-Deku!? Kde to jsme!?" ,,Kacchane? Ty už jsi tu taky? Čekal jsem na tebe." Řekl mi a přišel za mnou. ,,Jsme mrtví Kacchane..." ,,Co? Tohle je nebe?" Zeptal jsem se nechápavě a začal se ohlížet. ,,Ne, jsme v Nicotě. Budeme tu navždy spolu." Řekl a usmál se. ,,Jak dlouho tu seš?" Zeptal jsem se ho. ,,Jeden den. Čekám tu na tebe jeden den." ,,Co!? Ty už jsi mrtvej tak dlouho!?" Políbil mě a řekl: ,,Ale můžeme tu sledovat ostatní. Spolužáky, rodinu, hrdiny. Líbí se mi to tu." Řekl a usmál se.

Tenhle díl je hodně krátkej. Za to se omlouvám ale už mě nenapadlo o čem bych psala takže oba dva umřeli. Je to poslední díl BakuDeku. Ale nebojte, budu psát další příběhy. >:3
A omlouvám se že je to smutný, ale jsou spolu v Nicotě a to je hlavní. Si myslím. Mějte se hezky a děkuji že jste tenhle příběh četli >:3