Včerejší ráno mě opět a znovu utvrdilo v tom, jak moc ty malé potvory zbožňuju.
Vstávání nebylo ten den nejpříjemnější. Vzbudila jsem se v příšerné náladě po docela dost hnusném snu.
Pavouci v mém pokoji se normálně kolem mé postele nepohybují. Občas pobývají v rohu nad postelí, ale že by lezly po zdi dolů až k matraci? To ani náhodou.
Proto mě taky překvapilo, když jsem si stále rozrušená všimla asi čtyř pavouků, kteří u mě pochodovali. Ještě k tomu ráno. Kdy nebývají aktivní.
Zlepšili mi náladu. Byli se mnou ve chvíli, kdy jsem někoho potřebovala. Nějakou dobu jsem je pozorovala a když jsem byla relativně klidná, zase se pomalu rozutekli ke stropu.
Nejspíš to byla jen podivná shoda náhod, ale... podle mě moc dobře věděli, co dělají! Zlatíčka moje ^^
ČTEŠ
Pavouci, aneb infarkt snadno a rychle
RandomVšichni je známe, jsou přeci všude! V lesích, na zahradách, ve sklepech i na půdách a hlavně v našich domech, kolikrát i v teráriích. Někteří z nás je nesnáší, jiní si je hýčkají. Ale tak či tak... ten infarkt z nich jednoho dne dostaneme všichni. T...
