Alecova volba || Elliina Volba

Third Chapter

V minulé kapitole: Otevřela jsem dveře pokoje.

Zavřela jsem oči.

,,Millerová!" uslyšela jsem a bylo to nejkrásnější, co jsem kdy slyšela. Pocit úlevy byl příjemný.

,,Díky bohu, Hardy." řekla jsem a sedla jsem si na židli u jeho lůžka. Ničilo mě ho tam takhle vidět, ale zároveň jsem byla ráda, že je naživu.

,,Chci domů." řekl Hardy

,,Přijedu pro vás zítra." řekla jsem trochu naštvaně.

,,Millerová, prosím. Nenávidím to tu." řekl Hardy

,,Ne. Dnes jste málem zemřel, takže si musíte pořádně odpočinout." řekla jsem a odešla jsem z pokoje. Hardy má neuvěřitelnou schopnost nevážit si života. Je to strašné.

Nasedla jsem zpět do auta a jela jsem za svými chlapci. Fred už spinkal a Tom se díval na televizi.

,,Nemáš hlad, Tome?" zeptala jsem se

,,Ne, před půl hodinou jsem si udělal večeři." řekl Tom a usmál se

,,Zítra ráno budu zase potřebovat pohlídat Fredíka." řekla jsem

,,Dobře, ale slib mi, že už nebudeš brečet." řekla Tom a podíval se na mě

,,Dobře." řekla jsem

Po naší konverzaci jsem se vydala do koupelny. Zamknula jsem se a začala jsemm se svlékat. Vlezla jsem do sprchy a nechala jsem na sebe dopadat kapky vody. Nanesla jsem si šampon na vlasy, teda myslela jsem si, že je to šampon. Ve skutečnosti to byl kondicionér.

,,sakra!" řekla jsem a otevřela jsem již správnou lahvičku. Po umytí jsem si vysušila vlasy a šla jsem do ložnice. Vzala jsem si prášek na spaní a zavřela jsem oči. Během noci jsem měla hodně hnusných snů. Nenávidím to! Naštěstí jsem se dopracovala až k ránu. Tom mi přinesl čaj a pár sušenek. Sedl si na kraj postele.

,,Jde o Hardyho, že?" řekl Tom a já jsem se na něj vylekaně podívala

,,Jak to víš?" řekla jsem

,,Celou noc jsi něco vykřikovala a hodněkrát se tam vyskytlo slovo Hardy." řekl Tom

,,Omlouvám se. Asi ses moc nevyspal, co?" řekla jsem

,,Mám o tebe starost, mami." řekl Tom

,,To nic. Jen Hardy je v nemocnici." řekla jsem

,,Jeď za ním, on tě potřebuje víc než my." řekl Tom a mrkl na mě. Ve skutečnosti je to naopak. Já potřebuju Hardyho

,,Mohla bych ho dovézt sem?" zeptala jsem se opatrně

,,To je tvoje věc." řekl Tom. Tak jsem se převlékla, vypila čaj, vyčistila jsem si zuby a vyrazila jsem za Hardym

Vyběhla jsem do třetího patra a otevřela jsem dveře. Hardy seděl na posteli.

,,Dobré ráno Millerová." řekl Hardy

,,Dobré. Už můžete odejít?" zeptala jsem se

,,Ano." řekl on

Nastoupili jsme do výtahu a sjeli jsme dolů. Pomalu jsme vyšli z nemocnice směrem k mému autu. Když jsme seděli vevnitř, Hardy se zeptal ,,Millerová, kam to jedeme?"

,,Ke mně, snad si nemyslíte, že vás nechám samotného ve svém domku." řekla jsem

,,Nemyslím si, že je to dobrý nápad." řekl Hardy

,,Ptal se vás někdo na názor?" řekla jsem

,,Promiňte Millerová." řekl Hardy a po zbytek cesty už jsme nepromluvili ani slovo.

,,Počkejte tady." řekla jsem po výstupu z auta. Vydala jsem se podívat, jak to vypadá v domě.

,,Tome, přijde Hardy, tak se prosím chovejte s Fredem slušně." řekla jsem a usmála jsem se

Potom už jsem přivedla Hardyho dovnitř.

,,Tome, Frede, tohle je Alec Hardy. Pracovali jsme spolu. Musím se teď o něj starat, takže tu bude pár dní bydlet s námi." řekla jsem

,,Millerová, tohle opravdu není dobrý nápad." řekl Hardy

,,Neotvírejte tu pusu." řekla jsem

Aleca jsem provedla celým domem a nakonec jsem ho zavedla do pokoje pro hosty, kde bude spát. Šel dovnitř a tam jsem ho nechala. Poslední dobou mám v oblibě trávit čas v posteli, takže jsem si sedla na postel a začala jsem si číst. Za chvilku jsem usnula. Probudilo mě až ťukání na dveře.
,,Dále!!" Zakřičela jsem

Dveře se pootevřely a dovnitř nakoukl Hardy.
,,Neruším?" Zeptal se
,,Ne, pojďte dovnitř. A zavřete dveře." Řekla jsem a Hardy poslechl
,,Tom uvařil oběd, špagety. Je to výborné." Řekl Hardy a podal mi misku s úžasně vypadajícím jídlem.
,,Děkuji, ale nemusel jste mi to nosit sem. Přišla bych si sama. To vy byste tady měl odpočívat." Řekla jsem
,,Nezačínejte Millerová." Řekl Hardy
,,Já s ničím nezačínám. Ale vy jste nemocný." Řekla jsem
,,Opravdu Millerová, nechte toho." Řekl Hardy
,,Co dělá Fred?" Zeptala jsem se
,,Hraje si. Tom už odešel k Lucy." Řekl Hardy
,,Dobře, děkuji." Řekla jsem
,,Jste v pořádku?" Zeptal se Hardy
,,Ano, proč bych neměla být?" Zeptala jsem se
,,Měl jsem zajímavou debatu s Tomem, prý jste v noci křičela ze spaní." Řekl Hardy a ustaraně se na mě podíval.
,,Včera byl náročný den." Řekla jsem
,,Nechcete vzít Fredíka ven?" Zeptal se Hardy.
,,Dobře." Řekla jsem a Hardy mi pomohl vstát z postele. Oblékla jsem sebe, potom Freda a dala jsem ho do kočárku. Hardy si oblékl kabát a vyrazili jsme na procházku. Hardy se ujal kočárku s Fredem. Vydali jsme se po útesech. Miluju to tady. Broadchurch je nádherné místo. Útesy a křišťálově čisté moře. Vždy jsem to tu milovala, ale jak jsem starší, miluju to čím dál více. S Alecem jsme se zastavili na útesu a chvilku jsme jen koukali dolů, kde stála Sharon s Abby. Okamžitě jsme zrychlili, aby nás neviděly. Byl by to konec. Ale asi si nikdo nevšiml, že už třetí den jsme nebyli v soudní síni. Kéž by už to všechno skončilo a Joe by šel konečně do basy. Nenávidím Sharon a vůbec celý soud. Procházeli jsme se asi ještě další hodinu. Hardy je opravdu dobrý, zvládl celou dobu tlačit kočárek s Fredem. Byli spolu strašně roztomilí. Myslím, že Hardy bude úžasný otec. Potvrdilo se to ve chvíli, když vzal Freda z kočárku a houpal s ním ze strany na stranu. Na Fredovi bylo vidět, že si Hardyho zamiloval na první pohled. Hardy se hrozně změnil. Když jsem ho poznala, byl strašně arogantní, ale teď je hrozně hodný. Koukla jsem na Hardyho, který seděl s Fredem na lavičce a Fred se snažil dát Hardymu "pusinku". Roztomilejší věc jsem ještě neviděla.