Cb: *hodil jsem tašky na zem a běžel jsem je odtrhnout.* hej, co to děláte?
F: pusťte mě prosím! *sakra má sílu. Nedokázal jsem se mu vyprostit a ten týpek mezitím utekl*
F: haa fajn. Sáhněte si do kapsy
Cb: p-proč? *mírně jsem se zamračil* nemám mobil!
F: ano správně *otočil jsem hlavu na toho týpka, co zdrhal přes celé parkoviště*
Cb: to je v pořádku, nechte to být
Cb: neudělal vám něco?
F: *zakroutil jsem hlavou a schoval jsem si mírně rozřítlou ruku za záda. Měl nůž krypl*
F: jsem v pořádku
Cb: vážně? *podíval jsem se mu za záda* vy krvácíte!
F: umh je.. To jen škrábnutí *usmál jsem se*
F: jen běžte, nechci vás zdržovat
Cb: no tak to tedy ne. V autě mám lékárničku, ošetřím vám to. A nechci nic slyšet. Šup.
F: a-ale *vzal mě za ruku a táhl mě k jeho autu. Posadil mě dovnitř a začal mi to ošetřovat*
F: omlouvám se za potíže..
Cb: potíže? Vůbec. Jste hodný, že jste mi chtěl pomoct *obvázal jsem mu to* ták, hotovo
F: děkuju moc *vylezl jsem z auta. Achjoo, chtěl jsem ho sbalit. Měl jsem jeho telefonní číslo, měl jsem šanci. Jen se tady musí objevit nějaký kreten*
Cb: počkejte!
