F: *prudce jsem vstal a oddálil jsem se od stolu* umh já.. mám přítele
***: přítele.. To vůbec nevadí... Baby, *Přišel jsem k němu a začal jsem se o něho otírat* nech mě jednou do tebe vjet
F: *odstrčil jsem ho od sebe* já nechci. Nechci s vámi mít sex.. Nechte mě opravit ten počítač a odjet, prosím
***: proč ne? *tak se vyzkouší ještě něco* dobře, půjdu se vykoupat
F: *aspoň tady nebude* dobře...
*sedl jsem si zpátky ke stolu a rychle jsem začal pracovat. Už tady nechci být vehee*
***: *po 10 minutách jsem se vykoupal. Obmotal jsem si kolem sebe menší ručník a vyšel jsem k němu* jak to jde?
F: mh dobře *ani jsem se na něho radši nepodíval a pokračoval jsem*
***: máš hezký účes babe
F: *neodpověděl jsem. Musím se soustředit tady na ten počítač a ne na toho úchyla*
***: *začal jsem mu prohrabávat vlasy. Uvidím reakce*
F: *chytl jsem mu ruku a vrátil jsem mu ji podél těla* proč zrovna já? Najděte si někoho, kdo není zadaný
***: já chci vás, Felixi. Nádherný jméno, nádhernej zade-
F: *dal jsem mu facku, zmohl bych se na větší, ale to zase úplně nemůžu*
Necháte toho, nebo si to doopravíte sám?!
***: ale tak se nezlob prdelko, nesluší ti to
F: *zamračil jsem se* hele.. mně je jedno, jestli vám ten počítač bude, nebo nebude fungovat. Tak si to hodně rychle rozmyslete
***: už jsem vám řekl, co chci zlatíčko
F: *vzal jsem tašku do ruky* nashledanou
*odešel jsem z ložnice*
***: *slyšel jsem klapnutí dveří.* Binnie? Prošel ti
Cb: Ha, má štěstí, děkuju moc
***: v pohodě hele, jen se mi tady pak stavte, potřebuju ten počítač už příští týden
Cb: jojo díky *zavěsil jsem mu. Ha ha ha. Má štěstí 🥰🥰🥰 miláček můj*
F: *nasedl jsem do auta a rychle jsem se vydal zpátky domů. Rozrazil jsem dveře*
F: lásko, lásko!
*vyběhl jsem schody a vtrhnul jsem do pokojíčku. Obejmul jsem ho*
F: já už bez tebe nikam nechci jet
Cb: pssst, copak se stalo miláčku?
*😈😈*
F: tam byl úchyl lásko. Ale já jsem se nenechal, vážně ne. Musíš mi věřit 😭
Cb: úchyl? Co to povídáš drahoušku?
F: n-no. On mě začal osahávat a chtěl se mnou sex, ale já jsem se nedal
Cb: vážně? Jak ti mám věřit? Počkej lásko *lehce jsem ho od sebe odstrčil a zapsal jsem si, co zrovna říkal profesor*
F: *jak mi má věřit? Hm.. Co mám za důkazy?* no.. Nedodělal jsem mu ani ten počítač, protože jsem rychle utekl
Cb: mhm, já ti věřím miláčku *znovu jsem ho obejmul a dal jsem mu pusinku na ramínko* moc tě miluju zlatíčko. Neměl jsem tě nikdy podezřívat
F: nemusíš se bát, nikdy tě nepodvedu. Moc tě miluju. Budeš moct odpoledne jet se mnou?
Cb: já se budu muset učit drahoušku 🥺 *znovu jsem si ho posadil na klín a objímal jsem ho*
F: mhm. Budu si dávat pozor. Nedám se, budu na tebe pořád myslet miláčku
Cb: jsi zlatíčko *šimral jsem ho ve vláskách*
