~2~

118 7 1
                                    


Ráno jsme se s kamarádkou vzbudily. Vůbec netuším kolik je hodin. Včera.. vlastně už dneska jsme šli spát okolo čtvrté ráno. Podívala jsem se na mobil. Dvě hodiny odpoledne. Automaticky vzbudila Elinu "Vole vstávej." Štouchla jsem do ni a zasmála se. Ta se na mě podívala vražednym pohledem a sedla si. "Kolik je sakra hodin?!" Řekla nepříjemně.

"Okolo druhé odpoledne. Divíš se? Šly jsme spát pozdě." Na to jen nespokojeně zamručela a zvedla se z postele.

"Chceš něco ke snídani?" Zeptala jsem se "Ani ne, mám pocit, že se každou minutou pozvracim.. kolik jsem toho včera vypila?" Koukla se na mě.

"Nemám tušení, pamatuju si že tam po mně jel nějakej týpek. Dominik se jmenoval? Asi jo-" řekla jsem zmateně.

"Jo tu bandu týpků si pamatuju. Myslim, že tam byl nějakej Jakub a ten Dominik co po tobě jel. Víc nevim. A taky to Dominik dával nějakej papírek do ruky." Řekla a já hned běžela se podívat do jean co jsem měla včera na sobě. A měla pravdu v jedné kapse byl papírek. Rozbalila jsem ho "Jako vážně mi dal jeho telefonní číslo?" Musela jsem se pousmát.

Vzala jsem telefon a naklikala jeho číslo a zavolala mu. Po chvilce to vzal "No.. ehm.. dobrý den Dominik Citta u telefonu." Řekl ospale. "A-ahoj Dominiku. Tady Vanessa. Pamatuješ? Jsem ta z tý včerejší párty." Dávala jsem mu nápovědy. "Jo- ty jseš ta kočka ze včerejška.." slyšela jsem jak se usmál.

"Hele, Vaness nechceš se dneska někde sejít?" Optal se docela drze. Nebo mně to drzý přišlo. "Ehmm.. jako můžeme-" řekla jsem nejistě. "Okay, kde bydlíš? Vyzvednu si tě." Zarazila jsem se "Jo jasně. Letná 253. Víš, kde to je?" Znervózněla jsem. "Jasně vim, pohoda nestresuj se." Řekl docela hrdě. "A-a kdy přijedeš?" Vykoktala jsem ze sebe.

"Do půl hodiny jsem tam."
"DO PÚL HODINY?! Okay musim končit uvidíme se!" Rychle jsem hovor položila a bežela se namalovat, obléknout a tyhle věci. Kdyby mě takhle viděl tak by se mě lekl. Řasenka, linky, korektor...  vzala jsem si nějakou bílou mikinu a k tomu černou sukni. Scheknula čas řekla Elině, že už musim jít a vyběhla před dům. Za chvilku se objevilo auto ve kterém seděl Dominik.

Stáhnul si okýnko a kouknul na mě jak na obraz. "Takovouhle kočku mít v autě? Nebránim se." Otevřel dveře vystoupil a gentlemansky otevřel dveře pro spolujezdce. "A-ahoj." Řekla jsem a nastoupila. Sedl si na jeho místo "Takže Vaness, vezmu tě tu do jedný restaurace na oběd." Chytl mě okolo ramen. "O-okay."

"Ale, ale mluv se mnou! Však tě nekousnu!" Usmál se a nastartoval auto. "J-já vim." Řekla jsem potichu. Nebudu lhát docela se stydim. Dal mi ruku na stehno, kterou jsem mu okamžitě dala pryč. "Na to zapomeň." Vynadala jsem mu. "Ale proč mi odporuješ?" Řekl a ruku tam znovu položil. "Divíš se?! Známe se pár hodin a jsme sotva kamarádi!" Vychrlila jsem na něj. "Ou.. ou.. ou.. klid holka." Odendal tu ruku a pokračoval v řízení.

JEJÍ POHLED, KDYŽ MI LHALA DO OČÍKde žijí příběhy. Začni objevovat