MALÉ TAJEMSTVÍ [ LM&HG] ✅

11. KAPITOLA - SBOHEM!

,, Matko! Otče! "

Draco stál s otevřenou pusou a pozoroval své nahé rodiče. Po chvíli se k němu přidala Hermiona.
Narcissa si přitáhla Luciusův plášť a zabalila se do něj.

,, Můžete mi vysvětlit, co tu VY dva, jako vyvádíte?!"

Zeptal se vytočeně jejich syn. Narcissa se chystala k odpovědi, ale Lucius jí předběhl.

,, Draco, co asi?" Chlapec s blonďatými vlasy zalapal po dechu.,, Tak to je odporný! " Muž protočil očima a přitáhl si k tělu svou zahalenou ženu.
,, Synu jsme dospělý , co je na tom odporného? Snad sis nemyslel ve svých dvaceti, že tě donesl čáp. Nebo snad? -" Skočil mu do řeči.,, Promerlina! Já vím, jak se dělají děti otče! Nemusíš mě tu shazovat před Hermionou!"
Lucius se podíval za jeho rameno.

Jeho pohled se zastavil na její krásné tvář. Trochu sebou cukla. Odvrátila od něj pohled a podívala se na Narcissu zabalenou v Luciusovo plášti. Zničeho nic ucítila pocit žárlivosti. Ano! Žárlila na Dracovo matku. Žárlila na manželku,,jejího
milence".

Draco se na ní otočil.,, Děje se něco?"
Odvrátila pohled od Narcissy a podívala se na svého snoubence.
,, Ne. Jen jsem trochu v šoku. Nemohli by jsme jít už nahoru?" Kývl hlavou. Vzal jí za ruku a odešli spolu do ložnice.

Dorazili do ložnice. Hermiona rovnou zamířila do koupelny. Kde se svlékla. Pozorovala se v zrcadle. Měla malá prsa. Což jí hrozně štvalo. Dracovi se sice líbila, ale Luciusovi se nejspíš nelíbila. Narcissa měla větší a určitě hezčí. Co to tu plácám? Vážně, žárlím na Dracovo matku? Zakroutila nad tím hlavou a vlezla si do napuštěné vany. Dnes byl dlouhý den. Chtěla si jít lehnout, ale musela jít s Dracem na večeři.

Ponořila se do vody a přemýšlela o posledních měsících.

Vyrušilo jí zaklepání na dveře.
,, Hermiono! Je čas na večeři. "
,, Jo už jdu Draco!" Přetáhla přes sebe ručník a vylezla z vany. Omotalo ho kolem sebe a šla do ložnice.

Draco z ní nemohl spustit oči.
,, Miláčku, klidně můžeš jít v tom ručníků. " Zaraženě se na něj otočila.
,, Cože?" Šel k ní a obejmul jí kolem pasu a políbil jí na rty.,, Jsi nádherná. "
Usmála se a políbila ho na zpět.
,, Doufám, že naše díti budiu stejně nádherné, jako jsme my dva." Hermiona se zasmála.,, Tak mě pusť musím se obléknout." Kývl hlavou a zamířil do koupelny.

Ze skříně vytáhla béžové šaty. Oblékla si je a učesala si vlasy do drdolu.
Draco mezi tím vyšel z koupelny. Pomalu k ní došel a položil jí na krk diamantový náhrdelník. Hermiona se ho lekla. On jí však políbil na odhalené rameno a uklidnil jí. Pozorovala diamantový náhrdelník.
,, Sluší ti. " Řekl jí do ucha. Zaculila se.
,, Můžeme jít?" Kývla hlavou a společně vešli do jídelny.

Posadili se na své místa. Skřítci jim donesli večeři a všichni přítomní se pustili do skvělé večeře. U stolu panovalo hrobové ticho. Nikdo se s někým nebavil. Hermiona se nenápadně otočila na Narcissu. Vypadala hodně šťastně.
Nekonečné ticho prolomil teprve Draco.

,, Chceme zítra ráno odejít. " Luciusovi zaskočila kostička masa v krku.
,, Achemha!" Rozkašlal se. Odložil příbor a složil ruce do střížky.
Chtěl něco říct, ale předběhla ho jeho žena.,, Ach, Draco. Kam by jste odcházeli. Vždyť tady máte všechno. Navíc se blíží ta svatba - ",, - Dost matko! Jak jsem už řek. Odjíždíme k nám do domu. Pokud nás budeš chtít vidět, můžeš přijít k nám na návštěvu." Narcissa ztichla a začala se věnovat opět své večeři.

Po večeři se všichni odebrali do svých ložnicí. Hermiona nemohla usnout, tak se vyplížila z ložnice a zamířila do salonku. Když scházela schody, tak jí zarazilo světlo ze salonku. Zamířila tedy tam. Zastavila se u dveří. Pomalu vykoukla a uviděla Luciuse, jak stojí u krbu se sklenicí v ruce. ,, Co tam tak stojíš?" Otočil se na ni. ,, Pojď dovnitř. A zavři." Řekl šeptem a otočil se zády k ní Hermiona ho poslechla. Přešla práh dveří a zavřela dveře.,, To byl tvůj nápad? " Optal se. ,, Prosím? Nějak vám nerozumím." Otočil se a dolil si panáka.,, Neměl by jste tolik pít." Vypil panáka a odložil sklenici.
,, Co je ti do toho!" Hermiona se zarazila.,, Popravdě nic, ale nechci, aby jste se upíjel k smrti! " Přiblížil se k ní.,, Neříkej, že bych ti chyběl. Po tom všem, co jsem ti udělal?",, To jsem vám dávno odpustila Luciusi a ANO! Chyběl by jste mi." Lucius ji chytil za bradu a podíval se do jí andělské tváře.,, Tak proč tedy odcházíš?" Chvíli mlčela.

,, Protože nechci ubližovat Narcisse a Dracovi." Setřel jí z líčka slzu.
,, Pšš. Neplakej." Zašeptal jí něžně do ucha. Políbil jí na krk a chtěl pokračovat dál, jenže ho Hermiona od sebe odstrčila.,, Prosím, ne! Zapomeňme na to, co se stalo a chovejme se, jako když jsme se poprvé potkali. " ,, Takže mám tebou opovrhovat? " Kývla hlavou.
,, To nemyslíš vážně? " Opět kývla hlavou.

,, Sbohem, Luciusi Malfoy." Řekla šeptem a opustila salonek. Sledoval zabouchlé dveře a snažil se vzpamatovat z odchodu téhle úžasné dívky.