𝖪𝛼✝𝑒 ᗷ𝑖⳽ℎ𝘰𝘱〔ന𝑢𐌉✝𝗂𝗏𝑒𝘳⳽𝑒⁶〕

3.

Po zhruba hodině nekonečné jízdy se auto konečně zastavilo. Derek se nezdržoval a okamžitě vystoupil. Kate se pomalu zvedla a vyhlédla z okénka auta. Viděla svého otce, jak míří k budově jakéhosi skladiště. Poblíž byl i nápis, ale Kate název tolik neřešila. Potichu se vykradla z auta ven.

Věděla, že jít hlavním vchodem je velká blbost, takže musela najít jinou cestu. Jít okolo a projít zadem? Pomyslela si dívka a začala se rozhlížet. Naštěstí nikde nikdo nebyl a využila příležitosti. Prošla kolem budovy skladiště, které se zepředu zdálo celkem malé, ale po jeho oběhnutí se Kate přesvědčila o pravém opaku.

Jakmile byla skoro na druhé straně, zaslechla hlasy. Zvládla rychle zareagovat a schovala se za dřevěné velké bedny, které byly poblíž. Vykoukla jen natolik, aby viděla, jak jdou k zadním dveřím dva ozbrojení muži s neprůstřelnými vestami. Následně dveřmi prošli a zmizeli uvnitř.

Kate začala váhat, zda byl dobrý nápad jít okolo. Teď ji mohl kdokoliv načapat a určitě na tomhle území by nikdo nestál o malé zvědavé děti. Kate na tomhle místě cítila akorát hromadu problémů a to se jí nelíbilo. A její šestý smysl se nikdy nespletl pokud šlo o tátovi kšefty.

Když se ujistila, že je všude liduprázdno, vystoupila ze svého úkrytu. Stále ale byla na pozoru. Pomalu přešla k zadním dveřím a zaposlouchala se, jestli za nimi nikdo nestojí. Nikoho tam neslyšela.

„Hele! Co tady dělá to děcko?!” kdosi zakřičel za zády Kate, a jí to vyděsilo. Otočila se a uviděla za sebou dva stejně oblečené muže se zbraněmi v rukou. Kate řádně obklíčili.

„Počkej. Já vím kdo to je! Bishopova malá dcerka!” zvolal jeden z těch dvou až slavnostně.

„Určitě za ni taťka vyplázne pěkný balík,” uchechtl si druhý a oba dítě popadli. Kate se začala bránit, kopat a všemožně se svíjet. Když chtěla zkusit zavolat o pomoc, zakryli jí ústa rukou.

**

Jakmile Derek Bishop odjel, chlapi přivedli malou Kate dovnitř za jejich šéfem. El Matador. Jeden z největších padouchů své doby. S Bishopem už měl několik kšeftů, ale Derek poslední dobou začal odporovat a to se Matadorovi nelíbilo.

Matador se podíval na Kate a škodolibě se usmál. V hlavě se mu zrodil skvělý plán.

„Tohohle budeš litovat, Bishope,” zamumlal a dal svým podřízeným podnět k tomu, aby dítě posadili na židli a případně přivázali. Kate, už bez energie, se nechala usadit a zadívala se do země. Věděla, že kdyby nebylo její zvědavosti, mohla být teď doma a v bezpečí. Všude strkala svůj nos a mnohdy se to nevyplácelo.

V následujících minutách El Matador volal jejímu otci a požadoval masité výkupné. Skvělá možnost jak se pomstít a ještě na tom vydělat.

Kate na židli strávila celé hodiny. Muži se od ní nehli ani na krok a bedlivě ji hlídali, kdyby se pokusila utéct. Ale jak by mohla. Malá jedenáctiletá holčička, která je ráda, když uběhne sotva pár metrů. Neměla tolik síly na to se vyprostit. Už teď cítila, jak se jí utažené provazy zařezávají do kůže a tvoří se tam modřiny.

Unikl jí tichý vzlyk, který upoutal pozornost všech přítomných. Matador se po Kate ohlédl a protočil očima. Od lítosti měl hodně daleko.

„Ticho! Tohle ti nepomůže,” okřikl dívku a ta strnula. Poslední slzy se jí skoulely po tváři a na další si raději netroufla. Bála se toho, co by mohl udělat, když by pokračovala.

„Nejspíš se jí stýská po taťkovi.”

„Kdyby tomu tak bylo, tak by sem nesledovala a poslouchala by. Má z těch dvou akorát nevychovaný fracky,” zavrčel Matador na jednoho z podřízených. Dotyčný se rozhodl raději mlčet.

V další moment Matadorovi kolem hlavy proletěl šíp. Lekl se a rychle se podíval na místo, odkud šíp mohl být. Objevil se ale další šíp a zastřelil jednoho z jeho mužů. A pak dalšího.

Z temného prostoru místnosti vyběhla nějaká osoba. Byl to chlap s lukem. Než po něm stihli nepřátelé vystřelit, snadno je několika chvaty omráčil. Začali se objevovat další ozbrojení nepřátelé a Matador chtěl na lukostřelce zaútočit, ale srazil ho k zemi letící kulatý štít v barvách americké vlajky.

Kate se zděšená, ale přesto fascinovaná, podívala na své zachránce. Střechou vletěl dovnitř i Iron Man, jakmile ji svými repulzory zničil a vydal se pomoci svému kolegovi s lukem. Mezitím dovnitř vběhl i Kapitán Amerika v závěsu s hnědovlasou ženou, která měla též luk.

Dívka poznávala oné tři Avengery, ale ženu jaksi nepoznávala. Netušila, zda jí něco unikalo, ale neřešila to. Stále se trochu klepala z toho, co se před chvílí dělo. Kapitán zatkl Matadora a brunetka se vydala ke Kate. Rychle ji rozvázala.

„Jsi v pořádku?” zeptala se starostlivě a k dítěti si dřepla. Kate mlčky přikývla hlavou. „Bezva,” oddechla si žena a přitom se usmála. „Jak se jmenuješ? Já jsem Amber,” pomohla Kate ze židle a vzala ji do náruče. Holčička se jí váhavě chytila, aby nespadla, i když věděla, že ji drží žena pořádně.

„Kate,” pípla tiše, ale i tak ji Amber slyšela. Rychle se s dítětem dostala do bezpečí mimo bojovou zónu a postavila malou na zem. Znovu si k ní dřepla.

„Tak jo, Katie. Počkej chvíli tady a nikam nechoď. Postaráme se tu o to a potom tě vezmeme domů. Jo?” obdarovala dítě milým úsměvem a pomalu vstala. Kate znovu přikývla a Amber se vydala zpět za kolegy. To už držela v ruce svůj luk a vytáhla z toulce jeden z šípů.

Kate fascinovaně sledovala práci Avengers. Jejich spolupráce a souhra, kterou měli už za ta léta naprosto dokonalou. Možná se sem tam našla malá chybička, ale v očích Kate byli nepřemožitelní. Něco ale dítě zaujalo natolik, že se nemohla přestat dívat. Práce Hawkeye a té ženy s lukem byla neskutečná. Obyčejní lidé bez nějaké magické síly nebo něčeho podobného. Dítěti přišli z týmu nejzajímavější. Každý den nevidíte jen tak někoho s lukem. Takových lidí je opravdu málo a o to víc to holčičku zaujalo.

**

Omlouvám se za čtyřdenní zpoždění, ale další kapitola je konečně na světě. Nastoupila jsem do nové práce a ještě mi zbývalo obcházet doktory, podepisovat papíry atd. Ale přesto tato kapitola uzavírá první část života Kate a konečně se můžeme posunout dál.