Byl to opět skvělý den,
hvězdy svítili nám na cestu.
Přišlo mi to jako sen,
náš svět je tady, my jsme tu.
V tom snu nebylo více lidí,
jen já a dívka co se stydí.
Stydí se přímo za sebe,
nohy má až do nebe.
Sny jsou jako skrytá přání,
každé živné dušičky.
Moc mi chybí, půjdu za ní,
do sebe větší potyčky.
Vykonal jsem co jsem slíbil,
skočil jsem do výstřelu.
Vše jen abych se ti líbil,
to je konec příběhu.
ČTEŠ
Básně ze Života
PoetryAhoj, od mala si píšu básně na papíry a kamarád mi pověděl o této stránce a tak bych chtěl zkusit napsat sem pár svých nápadů a chtěl bych znát váš názor a mé nedostatky. Děkuji.
