How I met JJ(jak jsem poznala JJe)

V. Pašeráci

Z pohledu Betty:
Se Sárou jsme měli docela dlouhej rozhovor. Daly jsme si na sebe čísla. Já naposledy věnovala pohled Rafeovi a šli jsme s rodiči domů. Jelikož jsme přišli tak pozdě já se vysvlékla a lehla nahá do postele a usla.
•
Z pohledu Jje:
Ráno jsem se probudil úplně bez života. Jakobych neměl žádný důvod zase vstávat. Ale i tak jsem se oblíkl a šel za Johnem. Ten kluk mi hodně pomáhá. Tak mu to musím oplatit, teď hodně řeší ten kompas. Nejspíš myslí, že ho dovede k tátovi. Na jednu stranu ho chápu, ale na druhou zase vůbec. Chápu, že ho dobře zná a ví, že by se na moři neztratil, ale zase na druhou stranu zmizel před vic jak rokem.
•
Jdu za ním a napadl mě boží plán ho vystrašit. Jelikož teďka má dost problému se sociálkou, tak mě napadlo mu zabouchat na dveře a vykřiknout „sociálka, otevřete!". Potom mě ještě napadlo mu skočit do okna. Ten jeho výraz stál za všechno. Škoda, že jsem si ho nevyfotil.
•
Jeli jsme za paní Lanou, to je žena toho mrtvýho chlapa, co vlastnil ten vrak. Probírali jsme dost věci, třeba Kie a Johna, trošku jsme probírali i Betty, ale nic extra zajímavého tam nepadlo. Nebo třeba proč byl kompas na lodi Scootera.
•
Hned jak jsme přijeli a vystoupili z auta, tak jsme slyšeli nějaký křik a hluk. Já chtěl jet pryč, aby nebyl další nějakej problém, ale John samozřejmě se musel podívat, co se děje.
•
Přes okno jsme zjistili, že tam jsou ti dva chlapi co nás honili v bažině. Řvali po ní: „Kde je ten kompas kurva?". Po chvilce odešli. A my vtrhli dovnitř pomoct paní Laně. Byla sjetá. John b chtěl volat poldy, ale ona nechtěla. Taky jsem nechtěl, ale nechtěl jsem to říkat nahlas. Chtěl volat záchranku, ale ona zase začala rvat, ze „ne!". Já jsem jenom chtěl co nejrychleji pryč. Řekla: „Neměli byste tu být". Mně to stačilo, já chtěl pryč, ale John b musel vyzvídat. Chtěl vědět co tu dělali a ona řekla, že něco hledali. John vytáhl kompas a ptal se, jestli to nesouvisí s ním. Ona upřela na kompas zrak a řekla, že nikdo nesmí vědět, že ho máme. Pak na nás začala řvát ať jdeme. Já toho využil, popadl jsem Johna a šli jsme k autu. A jeli k němu domů
•
Z pohledu Betty:
Už jsme si nějak uspořádala myšlenky, rozhodla jsem se vydat za plebs. Vyšla jsem z domu dá se říct bez života. Úplně bez šťávy. Arnie se mě ptala, jestli nemá zavolat řidiče, aby mě odvezl, ale já se chtěla projít a promyslet co jim řeknu.
•
Po dlouhé době chůze a přemýšlení, jsem dorazila na to slavné místo. Barák Johna. Už ze začátku pozemku jsem slyšela, že něco řeší na verandě. Slyšela jsem Jje. Zaváhala jsem..., ale obešla jsem barák na terasu.
•
Všichni ztichli, když jsem otevřela dveře. Hned jsem všem věnovala oční kontakt. S Jjem byl nejdelší. Všimli si toho, tak jsem ho přerušila.
•
Než jsem vešla dovnitř slyšela jsem něco o ránách. Chvilku jsem tam čekala a poslouchala. Protože to vyprávěl Jj. A já byla samozřejmě strašně zvědavá. Ale nijak extra jsem to nepobírala.
•
Jenom jsem před těma dveřma stála, tak Kie něco řekla: „ Ahoj Betty, jak je?". Naštěstí jsme se potom nějak rozpovídali. Ale potom zase řešili ten kompas. Já se zeptala jestli se stalo něco nového. John b mi řekl úplně všechno co se stalo u nějaké Lany.
•
Johna napadlo se jít podívat do kanceláře jeho táty, prej ji mívá pořád zamčenou. Bál se, že mu ukradnou nějaké záznamy o té potopené lodi s tím zlatem.
•
Rozhodli jsme se ho následovat do kanceláře. Vešli jsme dovnitř a začali jsme hledat. Našli jsme nějakou tabuli s Johnovyma předkama. A všema, kteří měli kompas. Začali mu říkat, že má kompas smrti, protože každý kdo ho měl umřel... začal mluvit o nějaké schránce. Zkusil otevřít ten kompas a našel tam tátův rukopis s jménem "Redfield". „Možná je to místo, kde choval další vodítka?" řekl John. „Stopa? To je blbost." řekl Pope. Potom, že to je anagram. Nevím co to je. Haha. John najednou stichl, jak já tak on jsme řekli „někdo tu je." Všichni šlu k oknu a zjistili, že to jsou ti chlapi. „kde je ta zbraň?", „na verandě". „Tak nečum a běž pro ní.". Hned co Jj vyšel z pokoje, ti chlapi zařvali kde je John. Vrátil se zpátky. Začali jsme rychle otevírat okno. Nešlo to. Bylo přilepené barvou. Ti chlapi strašně řvali. Kie podala klukům nějakou špachtli na tu barvu. Našli kancelář a jeden se jí snažil vykopnout, než to stihl, my stihli utéct oknem do Johnova kurníku.Vidíme jak něco odnášejí z domu.
•
Jj tiše řval na Popea ať tu slepici nějak utiší furt  kdákala. Jeden chlap si toho všimnul a šel směrem na kurník. Jj tu slípku udusil. Ani já ani Kie jsme se na to nemohli dívat. John b chytil Kie, brečela. Jeli pryč.

Ahojte vsichni jak jeee??? Dalsi kapitola je tady!!! Ted si dam chvilku klid ale jenom chvilku slibuju!!! Doufam, ze nejak tolerujete moje chyby. Tak se uvidime u dalsi epizodyy. Papa