I'll call you mine (Marie Ulven X Bebe Rexha)

Back to you

Bebe:

Pomalu jsem se doma posadila na postel a protřela si spánky. Šíleně mě bolela hlava..

Už dlouho jsem se s nikým necítila tak dobře jako s ní.. Byla okouzlující, až rozkošná.. Ale já to podělala.

Nevím, co přesně se stalo, ale mrzí mne to.. Nejspíše jsem se chovala moc divně, až ji to chudinku vyděsilo a radši utekla.. Je to pravda.. V její přítomnosti se chovám hrozně.. Občas mám pocit, že k ní cizím něco, co bych neměla...

Nad touto myšlenkou jsem jen zatřásla hlavou. Já nejsem na holky, spala jsem s klukem. A klidně to udělám znova, abych si dokázala, že to tak je, pfff.

—————

Sluneční paprsky ozářily můj obličej a já otevřela oči. Bez váhání jsem najela na displej telefonu, chtěla jsem se ujistit, že je má dívka v červeném v pořádku.. A hlavně, že se na mne nezlobí..

'Co máš v plánu zítra?'

Zpráva od výše jmenované se rozzářila na displeji.

Pousmála jsem se a lehce rozklepaně odepsala jsem:

'Ráda bych, pokud budeš chtít, se opět sešla s Tebou..'

Za pár vteřin přišla odpověď.

'Zrovna jsem se tě chtěla zeptat na to samé :)'

Byla jsem radostí bez sebe.

Potřebovala jsem ji vidět a omluvit se ji. Ale jenom, jako kamarádka.

————

Je sobota a tak mě napadlo, že bychom jsme se s Maru mohly vidět dneska. Jestli ji to nebude vadit.

Dala jsem si snídani a napsala ji

'Máš čas dneska?'

Doufám, že ano, opravdu se ji potřebuji omluvit. Za chvíli mi přišla odpověď

'Ano, mám a v kolik? Já mám čas celý den'

Byla jsem radostí bez sebe. Pro ni mám čas vždycky. Ale jako kamarádka, samozřejmě.

'Tak co třeba za hodinu v parku?' Zeptala jsem se.

'Tak jo, budu se těšit, pa' odepsala mi a já byla strašně šťastná.

——————

Už jen 30 minut! Nestíhám!

Jaké si má vzít na sebe? Co když budu odporná! Nebudu se jí líbit! Jako kamarádka.

Tak Jo. Něco mám. Není to žádný zázrak, ale snad se ji nebudu hnusit.

Jdu, je to asi 20 minut pěšky. Snad tam budu na čas.

Podívala jsem se, jak jdou busy a zrovna jeden jede do parku za, 9 min. tak pojedu tím.

Už sedím v autobuse a pojedu asi 10 min. Jsou tady samí heteráci, ale to nevadí, já jsem přece taky heterák.

Dojela jsem do parku a hledala Maru. Ještě tady není, tak se projdu.

Chodím asi 5 min. a už ji vidím. Je nádherná. Nic hezčího, než je ona jsem nikdy neviděla. Ale jako kamarádka.

Přišla jsem k ní, ale je ode mne zády. Tak mě napadlo ji obejmout. Snad se moc nelekne.

"ÁÁÁÁ" ozvalo se když jsem ji objala. Ale jak si všimla, že to jsem já, tak mi objetí vrátila.