4

989 34 3
                                    

Hned když jsem vyšla ze školy jsem se vydala domů,byla jsem unavená jako snad nikdy. Celou dobu jsem měla pocit že jsem si něco zapomněla ale když jsem vešla do bytu hned jsem to vypustila z hlavy. Přešla jsem k sobě do ložnice a šla jsem se převléct do volného bílého trička s nějakým potiskem a černých krátkých teplákových kraťásků. Pustila jsem si v obýváku televizi a lehla si na gauč byla jsem tak unavená ze jsem do pár minut usnula.

Vzbudilo mě zvonění mého telefonu,šla jsem tedy pro telefon který jsem nechala v bundě. Když jsem se podívala na obrazovku abych zjistila kdo mi volá,tak se mi jen ukázalo neznáme číslo.
,,Čemu jsi nerozuměla na tom že tady máš být o půl 4?"
,.Prosím?"
,,Řekl jsem ti že máš být u mě v kabinetu o půl 4,bude 6 kde jsi?"V tu chvíli mi to došlo,já vážně na něco zapomněla.Mám takový pocit,že jsem solidně v prdeli.
,,Já se omlouvám zapomněla jsem na to"
,,Celkem mě těší že i někdo mladší má větší sklerózu než já,ale zapomenout na něco během 30 minut je vážně extrém"
,,Omlouvám se,šlo by že bych se stavila zítra"
,,Mám tu ještě několik věci,minimálně hodinu a půl tu ještě budu,za 30 minut ať jsi tady"bylo vše co řekl a položil to
debil.

Rychle jsem na sebe hodila nějakou černou mikinu,černé jeany,trochu jsem se upravila a šla jsem.Venku už naštěstí nepršelo,ale i tak bylo mokro. Ještě jsem zašla pro kafe jako omluvu a šla jsem. Měla jsem ještě asi 5 minut,vešla jsem do školy. A v tom mi došlo, že nejspíš ani nevím kde má kabinet. Naštěstí je na každých dveřích kabinetu nepsané kde je jaký učitel,napadlo mě že bude mít kabinet na který se hned první den ptal kde je. Vydala jsem se tam tedy,když jsem přišla ke dveřím bylo tam jeho jméno. Zaklepala jsem,po chvilce mi otevřel a řekl ať jdu dál. Když jsem vešla první věc které jsem si všimla byla ta, že na gauči byla deka a polštář,šlo vidět že tam někdo spal a jelikož měl kabinet sám bylo jasné že on. Hned vedle gauče,byl velký černý kufr a sportovní taška.
,,Když jsem byla malá myslela jsem si že ve škole žije školník a né učitel matematiky a fyziky"
,,A já když jsem byl malý,tak jsem si myslel že když jsi s někým už skoro 5 let tak že když přijedeš z návštěvy od rodičů domů dřív tak tam nenajdu svoji přítelkyni s mým nejlepším kamarádem"Řekl a ušklíbnul se,nevím ale v tu chvíli jsem na nej změnila malinko pohled.
,,To mě mrzí"bylo vše co mě napadlo na to říct
,,Jo mě ze začátku taky, ale víc než to že jsem přišel o vztah tak to že jsem přišel o byt,ale nejsi tu aby jsme řešily můj milostný život ale aby jsme řešily tebe a tvoje problémy s matikou. Můžeš mi říct jak je možné že ten test máš skoro celý dobře a v dnešní práci nemáš ani čárku?"
,,Možná je doma lepší atmosféra na dělání matiky?"
,,Atmosféra? Jistě jak mě to nemohlo napadnout"
,,To je vše můžu jít?"
,,Ne ještě ne,2x týdně budeš chodit na doučování tady ke mně"
,,Neříkal jste že blbce jste zachraňovat nepřišel?"
,,To ano ale ty blbá nejsi,jen nemáš vyvinuty smysl pro logiku,když se podívám jak se ti daří v literatuře nebo psychologii tak vidím že v té hlavě něco mít budeš"
,,Tak fajn, od kdy?"
,,Od příštího týdne,a nikomu o tom asi neříkej"
,,Dobře,to je vše?"
,,Ano,můžeš jít"
,,Dobře,mějte se" pak už jsem nic neslyšela protože jsem zabouchla dveře.

Cestou domů jsem se stavila do obchodu protože v moji lednici nebylo moc věci,i když jsem šla pro základní potraviny odcházela jsem s 2 mi tašky a zbytek jsem měla v kabelce.
,,Nechcete pomoct"promluvil za mnou hluboký mužský hlas.Otočila jsem se a za mnou stál vysoký,namakaný muž,se modrými oči které se daly přirovnat ke studánce,měl špinavě blond vlasy a několika týdenní strniště.
,,Ne,děkuju mám to tu kousek" řekla jsem a usmála se.
,,Dejte mi to nenechám vás to tahat"řekl a obě tašky mi vzal.
,,Děkuju ale to vážně nemusíte"
,,To je v pořádku,jen mě navigujte kde mám jít"po cestě ke mně domů jsem zjistila že se jmenuje Chris,je mu 30,má 2 bratry. Mladšího a staršího,je to barman v klubu Havana. Což co si budeme v okruhu 10km je to jeden z nejlepších klubů tady. Po 15cti minutách jsme došli k nám.
,,No tady bydlím takže si to už převezmu"
,,Jistě,tady"řekl a podal mi tašky.
,,No a jak se vám můžu odvděčit"
,,Myslím že bude stačit když přijmete pozváni na večeři"
,,Dobře,půjdu ráda"
,,Dobře takže v sobotu se tu pro vás v 7 stavím,můžu vás ještě poprosit o telefonní číslo?"
,,Určitě"řekla jsem a nadiktovala jsem mu moje číslo.
,,Tak tedy v sobotu v 7,budu se těšit mějte se"řekl a usmál se.
,,Taky se budu těšit,nashledanou"

Určitě vám je jisté že ten druhy Chris je Chris Hemsworth,snad vás to bavilo a uvidíme se u další části.

Heart Made Up On You//Chris Evans Kde žijí příběhy. Začni objevovat