Chvíli jsem jen stála a nic jsem neříkala. ,, Sophie, měla by si si na to sednout,'' řekl Robert. ,, Dobře, ale o co tady jde?" řekla jsem. ,, Sophie, řekl jsem, že jsem znal tvoje první rodiče, protože jsi adoptováná,'' řekl Charles. ,,A-a-adoptovaná?" zakoktala jsem. ,, Ano Sophie, tvý první rodiče už nežijí,'' odpověděl Charles smutným hlasem.
,, Cože?? A co se jim stalo??" ,, Zabila je Rachel. Je to velmi zlá žena Sophie," odpověděl Charles. ,, A kolik mi bylo, když se to stalo?" zeptala jsem se. ,, Půl roku. Byla jsi velmi malinká a pro tvé bezpečí jsme tě dali k adopci.'' řekl Charles.
,, Proč je ale zabila?" zeptala jsem se Charlse velmi neklidným tónem. ,,Chtěla získat trůn pro sebe.'' ,, Trůn?'' ,,Ano trůn Sophie. Tvý rodiče byli král a královna a ty jsi jediná následnice na trůn. Já tě pouze zastupuji, ale až budeš připravená, staneš se královnou.'' ,, Královnou? Královnou čeho? " zeptala jsem se udiveně. ,, Královnou upírů" odpověděl Charles. ,, Cože?? Upírů??" ,, Ano upírů. Ty jsi upírka Sophie." řekl Charles. ,,Upírka? A proč teda nemám vybledlou chladnou kůži a nepiji krev?" Charles se mírně pousmál a řekl: ,, To protože jsi královského rodu. Upíři královského rodu nemají ani vybledlou ani chladnou kůži a nemusí pít krev. Samozřejmě, že až krev ochutnáš bude ti velmi chutnat, ale nepotřebuješ ji k tomu aby jsi žila."
Seděla jsem v křesle a nemohla jsem tomu uvěřit.,, Já a upírka? Je pravda že jsem se krve nikdy nebála, spíše jsem ji měla ráda, ale to hned neznamená, že jsem upírka. A navíc já na nadpřirozené bytosti nevěřím," říkala jsem si pro sebe v duchu.
,, Nevím, jestli vám mám věřit Charlsi," řekla jsem. ,, Já jsem si myslel, že mi neuvěříš," odpověděl Charles a mírně se pousmál. ,, Máte nějaký důkaz toho, že upíři existují a že jsem adoptovaná?" ,, Ano Sophie mám. Pojď se mnou Sophie," řekl Charles.
Šli jsme zase tou chodbou s obrazy. Šli jsme až k poslednímu obrazu, kde byla nějaká žena s mužem. ,, To jsou tvý rodiče Sophie. Koukni se na ruku tvé matky, má na ní mateřské znamínko ve tvaru kapky krve, " řekl Charles. ,, No jo, mám úplně to samé," řekla jsem udiveně.
Chvíli jsem si obraz prohlížela a všimla jsem si jmén, které byli u portrétů. ,, Jak to, že má matka a otec mají stejné příjmení jako já, když jsem adoptovaná?" zeptala jsem se. ,, To je jen náhoda, že se tvý adoptivní rodiče jmenují stejně jako tvý pravý rodiče," odpověděl Charles.
,,Pořád tomu nemůžu uvěřit. A proč nemám špičaté špičáky?" zetala jsem se. ,, Upírka se s tebe začne stávat až ti bude 18 let Sophie. Narostou ti špičáky, budeš rychlejší, vnímavější a silnější." odpověděl Charles. ,,Pojď se mnou Sophie. Představím ti další upíry, kteří tu bydlí."
,,Vítej Sophie!" ozvalo se, když jsme přišli do nějaké místnosti osvětlené asi padesáti lucernami. Stálo tam asi dvacet lidí a skoro všichni se na mě usmívali.
,, Já jsem Elena. Jsem manželka Roberta. Toho už určitě znáš Sophie." řekla žena, která ke mně stála nejblíže. ,, Ano znám. Ráda vás poznávám Eleno." odpověděla jsem.,, Klidně mi můžeš tykat Sophie." řekla Elena veselým hlasem.,, Dobře, budu ti tykat." odpověděla jsem s úsměvem na rtech. ,, Pojď se mnou Sophie. Představím ti mého syna." řekla Elena.
