Chodím do střední školy Emily Hatsnové. Chodím tam spolu s mími nejlepšími kamarádkami Melindou a Lucy.
Jednou jsme se s holkama rozhodli, že půjdeme do nového obchodního
centra, které se zde dostavilo asi před týdnem.
Všichni ve městě jsou rádi, že se zde aspoň něco postavilo. V takovém malém městě jako je Hallsburg najdete málokdy nějaký obchod.
Už se moc těším. O prázdninách jsem si na brigádě vyděla docela hodně peněz a mám v plánu to s holkama pořádně roztočit.
,,Tady je to boží,''řekla Lucy, když jsme dorazily do obchodního centra. ,,Půjdem si dát kafe, a potom by jsme mohly projit všechny obchody,'' navrhla Melinda. Všechny jsme souhlasily, a tak jsme šli do kavárny. Krásně to tam vonělo čerstvě namletou kávou. Já jsem si dala cappuccino a holky ledovou kávu, potom jsme šli prozkoumat všechny obchody v centru.
Melinda po nakupování navrhla, že by jsme dnes mohli přespat u ní. Všechny jsme velmi chtěli, ale nejdříve jsme museli zavolat rodičům.Lucy to rodiče dovolili, já jsem sice musela rodiče dlouho přemlouvat, ale nakonec mi to taky dovolili.
Když jsme přišli k Melindě domů, přivítala nás její maminka paní Alsonová. Dala nám nějaké jídlo a potom jsme šli do Melindina pokoje.
Melinda pustila nějaký film ,ve kterém hrál můj oblíbený herec. S holkama jsme si při filmu lakovali nehty a říkali jsme si nějaké drby,, Ten novej kluk ve škole je pěknej kus,'' řekla Lucy. ,, To jo, ale mohl by se někdy trochu usmát,'' odpověděla jsem.,, Ty jsi hrozná Sophie, jsi hrozně vybíravá, co se týče kluků,'' řekla Melinda. Jen jsem se pousmála, ale v duchu jsem si říkala, že nejsem vybíravá, jen bych prostě chtěla milého a usměvavého kluka. Když film skončil, tak Melinda navrhla, že si budeme říkat nějaké příběhy. Všechny jsme souhlasili a tak jsme začali vyprávět. Já jsem začala vyprávět jako první.
,,Žila jednou jedna žena, která se se svým mužem a psem nastěhovala do starého baráku, kde dříve žil jeden velmi bohatý pán. Jednou večer odešel muž do práce a žena si šla lehnout. Přesně o půlnoci začal pes hrozně štěkat a výt. Žena se probudila a pomalu přistoupila ke dveřím, které byly zavřené. Přiložila ke dveřím ucho a zaslechla, jak někdo chodí po schodech a hrozně naříká. Vzala rychle klíč od dveří a zamkla je. Poté si sedla na postel a čekala na muže. Muž přišel až pozdě ráno, otevřel dveře od pokoje náhradním klíčem a pomalu otevřel dveře. Poté co dveře otevřel spatřil ženu, která seděla na posteli a celá se klepala. Přistoupil k ní a zeptal se jí co se stalo. Žena mu vše řekla a muž jí slíbil, že až půjde znovu do práce celý dům prohlídne. Žena souhlasila a vstala z postele. Poté šel muž něco kutit v dílně a žena šla pověsit vyprané prádlo do jedné staré místnosti, ve které byly na všech oknech mříže. Žena pověsila prádlo, zavřela dveře a zamkla je. Muž mezi tím opravil dřevěný stůl, který byl v dílně. Poté muž odešel a zamkl dveře. Večer musel jít muž znovu do práce, žena se velmi bála, ale muž před odchodem prohledal celý dům a nikoho a nic nenašel. Žena se se psem zamkla v ložnici a lehla si do postele. Začala pomalu usínat a vtom zaslechla vrzání podlahy na půdě a podivné zvuky. Ráno muž přišel domů a žena mu vše řekla. Muž jí řekla že si jen dojde pro něco do dílny a poté se půjde podívat na půdu. Žena souhlasila a šla sundat prádlo. Vsunula klíč do klíčové dírky, otočila jím a pomalu otevřela dveře. Poté co dveře otevřela velmi se zděsila. Spatřila před sebou rozházené prádlo pokapané krví a zdi, na kterých bylo všude krví napsáno:
,,Dopřejte mi klid!!''
Žena začala nahlas křičet, až ji zaslechl muž. Přiběhl k ní a uklidnil ji. Potom ji vzal do dílny a ukázal jí dřevěný stůl, který předešlí den opravil. Na stole byla vyritá věta:
,,Pokud mi nebude dopřán klid, nebudete mít klid ani vy!!!''
Muž a žena vyšli z dílny, vzali psa a šli se podívat na půdu. Hned když tam přišli, tak se pes rozeběhl k nějakému místu na zemi. Muž k němu přišel, skrčil se k podlaze, odhrnul prach a spatřil zvláštní znak. Muž ho ztlačil a najednou se část podlahy začala posouvat. Muž se podívala na místo kde se podlaha posunula a spatřil kamennou desku a malou krabičku. Obě věci vzal a společně se ženou a psem sešel dolů z půdy. Kamennou desku položil na zem a otevřel tu malou krabičku. Našel v ní dopis ve kterém bylo napsáno:
,, Můj milý pane jsem velmi smutný z toho, že jste ukončil svůj život takovým způsobem. Nevím z jakého důvodu jste se oběsil, ale určitě to za to nestálo. Nechal jsem vám vytesat tuto kamennou desku, aby jste věděl, že vám budu vždy věrný. V blízkosti tohoto domů jsem vytvořil místo kam tato kamenná deska zapadne a vy budete mít klid. Teď už stačí jen čekat na člověka, který tuto desku najde a dá ji na místo kam patří. Váš věrný sluha Samuel''.
Muž vzal kamennou desku a spolu se psem a ženou šel na místo, které bylo popsané v dopise. Když přišli k místu, tak spatřili otvor ve kterém bylo napsáno,, Pax animi ". (V překladu to znamená: klid v duši.) Muž vzal desku a vložil ji do otvoru. Potom šli společně domů. Ten den už žena nic neslyšela a pes v klidu spal. (tento příběh je inspirován skutečnou událostí).
Když jsem příběh dořekla obě holky už v klidu spaly a tak jsem zhasla baterku, lehla jsem si a začala jsem pomalu usínat.
