Škoda že už tu nejste (Jalan a Eremin DOKONČENO)

1. kapitola

Další den který jsem přežila, wow už takhle žiji 6 let a pořád si nezvyknu. Jdu dál a vidím velkou budovu. Tak tady přespím, achjo jak jsem to dopadla, ale to je jedno mám velký cíle před sebou tak jdu. Počkat já se Vám moc nepředstavila, jmenuji se Alena Kawai a snažím se přežít, svět je teď takový že nevíš, co na tebe čeká za rohem, du Vám to víc vysvětlit, v roce 2120 přišel virus který dělí lidi na Bety,Alfy a Omegy a jsou tu monstra. Moje mamka mi vyprávěla že jestli budu potřebovat pomoc tak mám jít to našeho starého domu, kde prej žila žena která byla moje příbuzná a že v roce 2020 taky měli nějaký virus. Ale zpátky k přítomnosti je rok 2140 narodila jsem se v 2124. Achjo, počkat on je to supermarket konečně, už mi docházeli zásoby. Tak jsem šla k obchodu na jídlo, vzala jsem konzervi a vodu a šla nahoru na střechu, trošku se najedla a napila a viděla jak nějací lidi utíkají před monstrem, nemohla jsem jen tak nechat tak jsem střela do toho monstra a zabila, viděla jsem jak se koukají kde jsem, tak jsem dala signál že jsem nahoře na střeše. Pak přišli dva muži a jedná TĚHOTNÁ žena. ,,Dobrý den'' řekli a já taky řekla dobrý den ,,Můžu se zeptat jaké jsou vaše jména?'' zeptala jsem se, ta těhotná žena se jmenuje Petra a jeden z těch můžu je její manžel jmenuje ses Olou a ten druhý se jmenuje Jean ,,a jaké je vaše jméno, naše zachránkyně?'' zeptala se Petra ,,Jmenuji se Alena Kawai, ráda vás poznávám'' řekla a usmála se a ta Petra se usmála taky.

TBC

Ahoj lidi, doufám že se vám líbila tato kapitolka, tak zatím Ahoj.