Škoda že už tu nejste (Jalan a Eremin DOKONČENO)

4. kapitola

Viděla jsem jak Jean a Oto brečeli, já taky měla slzi v očích ale držela jsem se a šla jsem za Otou a utěšovala ho. Když jsem už utěšila Otu, tak jsem šla obejmout Jean a Jean mě taky obejmul.

O týden později.....
Starám se o Otu, zjistila jsem že má Jean na mě crush a já mu řekla taky že mám na něj crush. Takže sme začali chodit. Jean připravuje mi do batohu věci pro Otu prej bude lepší když to budu mít u sebe já.

O hodinu později....
Už sme vyrazili, šli sme i po stromech a byli sme v tichu ale pak Jean řekl že musí jít někám a já jen kývla pak mi ale bylo divné že už 10 minut nevracel, tak jsem šla za ním a slyšela něco co jsem si myslela že se mi to jenom zdá.

Pohled Jeana

Řekl jsem Ále aby zůstala na jednom místě a šel jsem k místu kde sem měl potkat s šéfem a pak jsem ho viděl a pozdravil a pak řekl: ,,Doufám že vám věří ta najivní žena" a rozesmál se, jo no musel jsem hrát že se mi líbí ale jak jsem z ní začal chodit, tak jsem začal k ní doopravdy něco cítit až sem se do ní zamiloval ale co stejně jsem se rozesmál s šéfem a najednou slyším jak někdo utíká pryč ale šéf to neslyšel, musel sem se tady odejít a jak jsem přišel zpátky a viděl jsem nějaký papír kde stálo: Běž někam ty hajzle. Když jsem viděl ten text tak jsem se rozbrečil a já dobře věděl že jsem to posral.

Pohled Áli

Utíkám k tý chatě, kterou znám dobře, teď jsem ráda že jsem mu neukázala kde doopravdu jdu. Už jsem doběhla a nevěřila jsem svím očím ono tam je fakt ta chata a je úplně v pohodě, tak jsem vkročila dovnitř a nevěřila jsem svím očím bylo tu vše i nějaké fotky, bylo uklizeno a i jídlo tu bylo, pak jsem šla na horu a viděla že tu je i malá postýlka.

TBC ❤️✨

_________________________________________________
Ahoj lidi,
tady je další kapitola doufám že se vám líbila a zatím ahoj.

🦊🎮🎸