Nový Král •dnf fanfikce•

×Kapitola 1×

•celá kniha napsaná z georgeova pohledu

Ráno jsem se vzbudil úplně normálně,a rozhodl jsem se že pojedu na výlet.dlouho jsem někde nebyl,takže mi to přišlo jako dobrý nápad.ale kam bych měl vyrazit?,toť otázkou to budu muset vymyslet  no  zatím co nad tím budu přemýšlet ,tak bych mohl jen kouknout naYouTube. co  se děje atd jak jinak to je každodení starost youtubera,a zrovna já to beru vážně.protože to je moje takové zaměstnání,sám bych nikdy netušil že se budu živit takhle. No  konečně ten google mi furt dává nápady na videa,a u výletu se to taky vyplatilo.jak vidím tak toho tu je dost a to jsem to ani nehledal,hrad,camp,záhadný ostrov?.to vypadá zajímavě mohl bych to zkusit,rozklikl jsem to a tam se ukázal vykřičník."pozor hrozý nebezpečí úrazu"hmmm to je jedno,snad nic špatnýho.přeskočil jsem to a uviděl jsem cenu "12 000"tolik!? Ale zase velká dovolená můžu tam bejt dokud budu chtít a jídlo pití zdarma,krásná tahle dovolená bude.zjistil jsem že odlítám už dnes, večer tak jsem si začal balit věci radši hned.

Byl čas odletu už jsem byl připravenej
že nastoupim,když v tu chvíli jsem zjistil že letím sám.jen se autopilotem to jsem vůbec nepochopil,ale moderní doba dělá divy.ale víc mě mátlo že nikdo jiný tu není,no nevadí snad třeba už jsou na ostrově.a nebo to je zase nějaká sranda jako občas bývá,trošku jsem se zasmál a sedl si na svoje místo.dal jsem si kufr vedle sebe a opřel se do docela měkkého polštáře,letadlo se rozletělo tak teď není cesty zpět.ale asi se nemám čeho bát co by se mohlo stát,tak maximálně tam budu sam.což není to nejhorší co by jsem kdy znal,sám jsem už dost dlouho takže jsem si zvykl.nakonec jsem usnul protože sem byl asi unavený,ale to co mě vzbudilo to bych netušil že se to někdy stane.vzbudil mě alarm že padáme!rychle jsem doběhl do kabiny pro řidiče,logicky byla prázdná blbej autopilot.jsme tak pár metrů od cíle to bych snad mohl zkusit při-než jsem to ve své hlavě promyslel.tak letadlo prudce spadlo a já narazil do zdi a omdlel jsem,logicky když jsem se trefil do hlavy.letadlo začalo hořet a já se kvůli pálení do mích zad probudil.rychle jsem s kašláním chtěl opustit letadlo ,když v tu chvíli jsem zase omdlel.tohle je snad můj konec opakoval jsem si v hlavě, dokud mě něčí ruce nevzali do náručí a ten člověk vyběhl se mnou ven.ale to jsem už neslyšel ani neviděl a dokonce jsem přestal dýchat,pomalu jsem otevřel oči a zjistil jsem že mě ten kluk rozdýchal.díky bohu ne pusou i když nevím jak se mu to povedlo,musím si ho prohlédnout.má žlutou mikinu jako tráva která je uhh..aa zelená,takže zelená mikina maska pře obličej.s nějakým úsměvem,kdyby mě nezachránil tak bych se ho určitě bál víc.ale teď tam jen seděl a koukal na mě teda myslím že jo,potom mě rychle začal táhnout nahoru."p..počkej"řekl js a on se otočil"heh promiň jen to letadlo může bouchnout.."a jo"odpověděl jsem a doběhli jsme oba do lesa."a jak se jmenuješ?,já dream"hezké jméno já jsem George"dream se jen uchechtl a naznačil ať jdu zaním.poslechl jsem ho a pomalým krokem jsem ho následoval,byl docela potichu jen si občas něco řekl ale asi jen pro sebe.ani mě to moc nezajímalo jen fakt by mě spíš zajímalo kam jdeme,"dreame kam jdeme?"no do hradu.."aha?"neboj jsou tam hodní lidé"dobře"to jsem fakt rád že mi odpověděl.nikdy bych netušil že se z dovolené stane tahle situace,ale jak vidím tak to bude ještě dlouhá cesta.

•jako omluvu přinaším novou knihu <3