Věnováno všem, kteří se bojí temných hlubin.
„Láska je jako moře. Někteří lidé do něj skočí ihned, bez zaváhání. Jsou jako kamínek, který se s lehkostí proskočí po hladině a pak začne padat. Padá do hlubin, obklopený vodou, která ho už nepustí. Vodou, která může, i nemusí, být dobrá. A pak jsou tu ti, kteří milují opatrně. Udělají jeden krok, druhý a pak zjistí, že je voda ledová. Ještě ji nemají ani po pas a už by se nejraději vrátili zpět na břeh. Vrátili se na souš a už se tam nevraceli. Tito lidé si nejsou jisti, jestli mohou jít dál. Viděli již spoustu případů, kdy se někdo bezhlavě zamiloval a poté se utopil. Padl do vody, do hlubin, kde zůstal sám. A oni mají strach, že je potká ten samý osud. Nedivím se jim, ta představa je děsivá, ale povím ti tajemství. Jakmile se jednou té vody dotkneš, tak už není šance návratu. Jednou se do těch hlubin podíváš a zjistíš, že jsou nádherné. To proto se do nich lidé vrací, i když bylo jejich srdce zlomeno. Vrací se, protože láska, ta je nádherná. A stojí za to se v ní utopit."
ČTEŠ
Nauč mě milovat ✅
Short Story„Jsi anděl?" „Možná." „Jak možná?" „Záleží, odkud se na mě díváš." *** Denisa a Modroočko jsou dvě chodící záhady. On dokáže namalovat obrazy, které odkrývají vaše nejniternější touhy. Ona své srdce drží skryté a jako první osoba mu znemožňuje spatř...
