BAD BOY

Žiju

Pořád pohled Em:
Už uběhly dva dny od Danielovi operace. Je v umělém spánku a dneska by ho měli zkusit probudit. Celý den jsem u něj a jen ho pozoruju a brečím. Sakra miluju ho a je mi jedno jak moc velkej zmrd to je, prostě o něj nemůžu přijít. Přišel doktor s tím že ho teda zkusí probudit.

Uběhlo asi 30 minut a Dan se pořád neprobral. Doktor ke mě přišel a řekl mi, že ho to moc mrzí, ale nejspíš už se neprobere. Odešel a já začala znovu brečet. Chytla jsem Dana za ruku a hlavu jsem si položila na jeho hrudník. Najednou jsem ucítila jak mi stiskl ruku. Zvedla jsem hlavu a viděla Dana jak se snaží něco říct. "Nic neříkej zlato, miluju tě, ani si nedokážeš představit jak moc šťastná teď jsem." Políbila jsem ho. Natáhl ruku a pohladil mě po tváři. Začala jsem brečet štěstím.

Pohled Dana:
První věc co jsem si řekl hned po tom co jsem se probral je že žiju. Cítil jsem jak mě někdo drží za ruku. Podle vůně jsem hned poznal, že je to Em. Stiskl jsem její ruku a chtěl jsem jí říct, že ji miluju, ale zastavila mě a řekla mi to samé a hned na to mě políbila. I přes všechnu bolest jsem ji zvládl pohladit po tváři. "Mám strašný hlad." To bylo to jediné co jsem že sebe vykoktal a Em se začala přes slzy smát. Zavolala doktora. Udiveně se na mě kouknul a řekl že je zázrak že jsem se probral. Během několika minut mi donesl nějakou polévku. Všechnu jsem ji snědl, ale pořád mám hlad. Mezi tím Em někam odešla.

Pohled Nicka:
Přišel jsem do nemocnice abych šel za Em. Než jsem stihl dojít k pokoji, Em mi skočila okolo krku a obejmula mě. "Dan se probral." vykřikla a už mě táhla do pokoje. Když jsem vešel, Dan se na mě usmál.

(D-Dan, N-Nick)
N- Ty kreténe, víš jak jsi mě vyděsil? Víš jak jsem se o tebe bál?
D- Taky tě rád vidím bráško.
N- Měl bych ti teď hned dát přes hubu, ale neudělám to, protože jsi se zmrzačil sám.
D- Jsem živej a zdravej, tak mi dej svátek (začal se smát)
N- To sice ano, ale amputovali ti nohu.
D- C..co...cože???
N- Dělám si prdel ty koště (dostal záchvat smíchu)
D- Ty debile, počkej až mě pustí, nakopu ti prdel.
N- Dobře, ale hlavně budeš odpočívat.
D- Neboj.

Pohled Dana:
Zeptal jsem se doktora kdy mě pustí domů. Řekl mi že bych zítra mohl jít, ale jedině když budu mít doprovod. Hned na to Nick a Em vykřikli zároveň že mě odvedou. Musel jsem se tomu sám pro sebe zasmát. "Kde je Mia?" Zeptal jsem se Nicka. "Mia čeká u mě doma. " Doufám že s tím debílkem nic nemá. Jejich dítě by vypadalo otřesně. Začal jsem se nahlas smát své představě a všichni na mě jen nechápavě koukali. Řekl jsem jim na co jsem právě myslel a Nick úplně zrudnul. Všiml jsem si toho, tak jsem si do něj musel rýpnout s tím že Miu miluje. Zrudnul ještě víc a já s Em se začali smát. No nic, tak zítra konečně domů. Nemůžu se dočkat.

Další část je tady po menší pauze. Doufám že se líbí😇.

Katsuro