Dopis první

822 17 0
                                    

Drahý Dereku,
chybí mi chvíle strávené s Tebou. Vím, jak nerad ukazuješ svou lásku na veřejnosti, ale prosím, alespoň jednou bychom mohli jít třeba do parku. Zavzpomínat na naše společné zážitky, vyměnit si pár polibků, doslova cokoliv. Jen, abych byl s Tebou.
Občas si vzpomenu, jaké to bylo, když jsem Tě ještě neznal. Byly to ubohé roky, ale když jsi přišel Ty, jako bys přinesl do mého života trochu světla. Pamatuješ, jak jsme se seznámili? Jak jsme se viděli poprvé?
Hledali jsme Scottův inhalátor, který ztratil předešlou noc. Byli jsme na Tvém pozemku, pamatuješ, jak jsi byl hrubý? Já ano, ale věděl jsem, že to je jen maska. Uvnitř jsi byl citlivý, stejně, jako já. Nicméně, za ty další roky jsem to poznal.
Znal jsem Tě už předtím. Táta mi řekl o Tvé minulosti. Nespal jsem kvůli tomu několik dní. Prakticky jsem to prožil s Tebou, akorát o několik let později.
Řekl jsi nám, ať vypadneme a před naším odchodem jsi Scottovi hodil jeho inhalátor. Oba jsme byli překvapeni. Když jsi odešel, řekl jsem Scottovi kdo jsi a co se stalo Tvé rodině. Po pár dnech jsme zjistili, že je Scott vlkodlak a Ty nicméně taky. Následujících několik dní jsme zjišťovali, proč jsi zabil svou sestru, což nakonec nebyla pravda.
Nechci ti způsobovat bolest tím, že Ti to opakuji, jen se chci dostat k našim společným zážitkům. Pamatuješ, jak ses vloupal do mého pokoje? Když jsi mě poté přirazil ke zdi a vyhrožoval mi, chtěl jsem políbit Tvé rty. A Ty jsi to chtěl taky. Pořád ses na mé díval, proč jsi to neudělal? Mohli jsme strávit více času spolu. Více času jako milenci, partneři.
Také jsem byl na Tebe několikrát naštvaný. Protože jsi pomáhal Scottovi s přežitím a mě sis vůbec nevšímal. Chápal jsem to, ale žárlil jsem. Snažil jsem se Scotta od Tebe odradit, ale Ty sis ho vždycky našel. Ale na druhou stranu jsem byl rád, že s námi stále udržuješ kontakt.
Pamatuješ si, jak Tě Kate střelila? Oh, no samozřejmě, jak bys mohl zapomenout. Málem jsem z toho měl noční můry. Bylo příšerné vidět Tě, jak pomalu umíráš. Sice jsem Ti často nadával, ale byla to taková menší odplata za to, že sis mě nevšímal, promiň. Když jsme přijeli na veterinu, myslel jsem, že vážně zemřeš. Bál jsem se o Tebe, příšerně moc. Když jsem Ti měl uříznout ruku, myslel jsem, že omdlím. Ne jen z té krve, nebo uříznuté ruky, ale z Tvého úžasného těla. Ale vážně, jak je možný, že máš tak báječný tělo? Když pak přiběhl Scott, ulevilo se mi. Byla naděje, že nezemřeš a já nemusel brečet a držet Tvé mrtvé tělo v náruči. S tím omějem, ó můj bože, bylo to tak dokonalý, musím Tě za to pochválit. Za tu vytrpěnou bolest. Nic úžasnějšího a neuvěřitelnějšího jsem v životě neviděl.
Pamatuješ si, jak jsi mě zachránil před Peterem? Vážně jsem se bál o svůj holý život. Ale trpěl jsem možná víc, když s Tebou pak házel o zem. Petera jsem nikdy nepochopil.
Dereku, proč si nepovídáme o svých zážitcích? Proč spolu netrávíme čas? Už mě nemiluješ? Byli jsme přeci tak šťastní. Chybíš mi. Zase potřebuji cítit tvou přítomnost, tvou ochranu. Hrozně mi chybí Tvé polibky a dotýkání se Tvého těla. Ozvi se mi, prosím, půjdeme na rande.
S věčnou láskou, Stiles.

Vítám Vás u nového příběhu, doufám, že se Vám první kapitola alespoň trošku líbila. Jinak kapitoly budou vycházet každý den, do jedenácti hodin. Ty dopisy jsou trošku o ničem a jsou psané divně, ale všechno to pochopíte, dejte tomu šanci.  


the last word [Sterek FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat